Praha 27. července - Zemědělci zatím podle dostupných údajů k počátku týdne sklidili zhruba desetinu z 1,43 milionu hektarů obilí a zhruba 11 procent z 292.000 hektarů řepky. Zatímco v některých krajích již běží žně na plné obrátky, jinde teprve začínají. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby letos práce výrazně urychluje horké suché počasí. To se podepisuje i na výnosech obilí, které zemědělci očekávají v některých případech až o pětinu nižší než loni. Podle údajů ministerstva zemědělství se produkce obilí z hektaru zatím pohybuje v průměru kolem 4,38 tuny, což je asi o pět procent méně než loni. Agrární komora očekává, že průměrný výnos bude ale s pokračováním žní dál klesat. Překvapením je podle Veleby naopak řepka, které se z hektaru sklízí v průměru přes tři tuny, meziročně o sedm procent víc.

Nejdále jsou zatím práce u ozimého ječmene. Pod střechou je úroda ze 70 procent ploch, které činí 102.000 hektarů. U ostatních obilovin sklizené plochy nepřesahují sedm procent výměry. Žně podle Veleby letos začaly vlivem počasí asi o týden dříve než loni, přestože po jarních pracích, které zpozdila dlouhá zima, byly plodiny ve vývoji asi o dva až tři týdny opožděny.

Naplno již sklízejí například zemědělci ve Zlínském kraji. Pod střechou mají většinu úrody ozimého ječmene, stroje již vyjely také do porostů ozimé pšenice a řepky. Práce už začaly také ve všech okresech Olomouckého kraje. Horké počasí ale neprospívá obilí, zemědělci u něj očekávají o 15 až 20 procent nižší výnosy. "Počasí je extrémní, obilí to nezvládá. Zasychá a tím se snižují výnosy. Na některých místech nastává i situace, kdy zrno je už zralé, ale sláma nikoliv," řekl dnes ČTK ředitel olomoucké agrární komory Miloš Porč. Naopak velmi dobrá bude úroda řepky, která má i vyšší olejnatost. Na jižní Moravě žně pokračují již druhý týden, zatím ale nejsou ani v jedné čtvrtině. Ze 179.000 hektarů obilovin zatím zemědělci sklidily necelých 30.000 hektarů. Ztěžují si přitom na dlouhotrvající vedro a sucho. "Obilí začíná sesychat a i když zaprší, už se nevzpamatuje. Častější přeháňky by úrodu zachránily a urychlily také dozrávání obilí," uvedl ředitel jihomoravské agrární komory Jaromír Musil.

V Ústeckém kraji je zatím sklizeno zhruba 18 procent osetých ploch. "Sklizeň nabírá velice rychle na obrátkách, tempo je opravdu závratné, pěstitelé se bojí spálení úrody," řekl ČTK šéf krajské agrární komory František Loudát. Úroda podle něj bude zřejmě slabší kvůli nedostatku vláhy. V Libereckém kraji jsou zatím z větší části sklizeny jen ozimé ječmeny a zemědělci začali sekat řepku. Podle Agentury ministerstva zemědělství jsou výnosy velmi různé, v průměru budou ale zřejmě až o třetinu nižší než v loňském roce. Ještě kritičtější je ale sklizeň sena. Otavy zřejmě vůbec nebudou, protože po první seči jsou louky většinou rezavé a suché.

V některých oblastech Moravskoslezského kraje sklizeň začala už minulý týden, jinde kombajny vyjíždějí na pole až tento týden. Zatímco zemědělci na Novojičínsku tvrdí, že úroda bude stejně dobrá jako loni, na Opavsku očekávají farmáři kvůli dlouhé zimě a suchému červenci horší výnosy. Až příští týden začnou na plno žně na Vysočině. Pouze na nejjižnějším Třebíčsku jsou sklizeny ozimé ječmeny. Ty však v celém kraji tvoří jen 4,5 procenta z celkové plochy obilovin. Zralá není ani řepka. Navzdory špatnému přezimování ozimů nebudou podle agronomů výnosy špatné. Sklizeň bude průměrná, řekli ČTK.

S horkem má podle zemědělců největší problém kukuřice. Plodina je v polovině vegetačního období a potřebuje vláhu, aby zrno vyrostlo a neuschlo. Například Příkosická zemědělská z Rokycanska očekává letos svojí historicky nejhorší sklizeň.