- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Kolik humusu poskytují fermentační zbytky?
Energetické rostliny, zejména kukuřice, jsou považovány za plodiny s velkou spotřebou humusu. Zbytky po fermentaci těchto rostlin jsou dodávány zpět na pole. Stačí však z dlouhodobého hlediska přísun humusu touto cestou?
Touto otázkou se zabýval prof. Dr. Christof Engels z Humboldtovy univerzity v Berlíně. Výzkumy ukázaly, že se spotřeba humusu energetickými rostlinami v důsledku hnojení fermentačními zbytky snížila. Důvod: Fermentací kukuřičné slámy klesá obsah celulózy a hemicelulózy, avšak podíl ligninu stoupá. Protože se tím snižuje mineralizace uhlíku v půdě, zvyšuje se mikrobiální biomasa a stabilita půdní struktury.
Dlouholeté pokusy s pěstováním kukuřice při různém způsobu zpracování půdy a různém hnojení neukázaly významný úbytek organického půdního uhlíku. To je způsobeno tím, že kořenová biomasa nových odrůd v posledních letech výrazně vzrostla. Kromě toho je reprodukce humusu z kořenových zbytků třikrát vyšší než z nadzemních částí rostlin.
Top Agrar, 2007, č. 3, s. 54
Článek : 58727 ; Vydáno : 26.4. 2007 - Dnes ; Autor : Mgr. Dana Koubová