Národní cukerná kvóta se dramaticky snížila rozhodnutím společnosti EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. o ukončení produkce cukru a vrácení své kvóty Bruselu. Česká republika se tak stává z předního vývozce kvalitního cukru dovozcem. Jako by toho nebylo dost České republice hrozilo i uvažované plošné krácení cukerných kvót, ačkoliv jako jedna z mála zemí velkou část své kvóty již odevzdala.

V této kritické a značně nestabilní situaci je však ve hře ještě dodatečná cukerná kvóta, o kterou bylo možno žádat do konce září 2006. Evropská unie České republice tehdy umožnila navýšit stávající národní cukernou kvótu o dodatečných 20 070 tun. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) tak oznámil všem cukrovarnickým podnikům, které o dodatečnou kvótu žádali, na ně připadající podíl. Ten odpovídal poměrnému podílu stávající kvóty přidělené společnosti v rámci celé kvóty České republiky. Jeden z cukrovarnických subjektů však za dodatečnou kvótu ve stanoveném termínu nezaplatil, a tak byla pro kvótový rok 2006/2007 rozdělena dodatečná kvóta pouze ve výši 14 437,343 tun.

V důsledku toho, že tento subjekt nepožádal o svůj podíl na dodatečné cukerné kvótě ani do konce září 2007, byl pro kvótový rok 2007/2008 zbývající podíl ve výši 5 632,657 tun poměrně rozdělen mezi ostatní žadatele. Ti mají nyní dle unijních pravidel povinnost zaplatit za tunu kvóty 730 euro a to nejpozději do 28. února 2008. Ačkoliv je cena za tunu dodatečné kvóty vysoká, zájem cukrovarů je pochopitelný.

Přestože všechny cukrovarnické společnosti ve svých žádostech o přidělení části dodatečné kvóty (pro kvótový rok 2007/2008) jasně deklarovali, že mají o případné zbývající množství dodatečné kvóty zájem, ze strany některých cukrovarů není ochota toto stanovisko potvrdit. Není tedy vůbec jisté, že za kvótu v termínu zaplatí. Tímto svým postojem však „svůj“ díl dodatečné kvóty blokují ostatním zájemcům, kteří tak nemají šanci ho získat. Systém rozdělování dodatečné kvóty je totiž unijními předpisy nastaven tak, že pokud nedojde k zaplacení kvóty do zmíněného 28. února 2008, což je poslední možný termín, tato nezaplacená část propadne zpět Evropské unii. Ostatní podniky si tuto část, nebo její díl, nemohou koupit, i když o ni mají zájem.

Hrozí tak reálné riziko, že kvóta nebude zcela využita a její část bude muset být vrácena zpět Evropské unii. To je v situaci, kdy Česká republika ztrácí v této komoditě soběstačnost, alarmující.

Vilém Frček

oddělení vnější komunikace