Zemědělský výbor Evropského parlamentu se na své včerejší schůzce zabýval revizí společné zemědělské politiky. Poslanci odmítli návrh Komise na omezení dotací pro velká zemědělská družstva. Nová opatření podle nich musí navíc věnovat zvláštní pozornost znevýhodněným regionům a „citlivým sektorům“ jako je například chov dobytka.

Evropská komise v loňském roce zveřejnila svůj plán „ozdravění“ společné zemědělské politiky, která stále představuje nejvýznamnější položku evropského rozpočtu a je často kritizována pro podporu neefektivního hospodaření. V oblasti přímých podpor od roku 2003 mizí vazba mezi objemem produkce a výší dotací zvýhodňující zejména velké zemědělské výrobce na úkor malých. Komise ve svém loňském návrhu počítá ale s dalším omezováním dotací pro velké výrobce. Dotace by se podle návrhu měly snižovat nepřímo úměrně k velikosti producenta.

Tento návrh ovšem narazil v České republice, ale také některých dalších nových členských zemích. ČR argumentovala tím, že právě v postsocialistických zemích se z historických důvodů (kolektivizace) nacházejí největší zemědělská družstva a snižování podpory pro velké farmy by proto tyto zemědělce znevýhodnily.

Ani poslanci ze zemědělského výboru s poklesem dotací pro velké výrobce nesouhlasí. Podle nich návrh Komise neobsahuje jasnou vazbu mezi velikostí a bohatstvím zemědělských producentů. Návrh dále nebere v úvahu, že velké farmy musí vynakládat daleko vyšší výdaje na údržbu svého rozsáhlého majetku, říkají.

Komise počítá ve svém návrhu s rychlejším oddělováním vazby mezi objemem produkce a výší dotací u zemí, které si v minulosti přály tuto vazbu zachovat. Počítá ale zároveň s tím, že vazba bude zřejmě i nadále hrát roli v regionech s nižším objemem zemědělské výroby nebo v oblastech, které mají mimořádný hospodářský nebo ekologický význam.

Tento návrh na včerejším zasedání podpořili i poslanci v zemědělském výboru. Uvedli ale, že by prozatím měly zůstat zachovány příplatky na chov hospodářských zvířat, neboť tento sektor je v současné době zasažen rostoucími cenami krmiva. Poslanci vyzvali k vypracování dlouhodobé strategie na zachování chovu hospodářských zvířat.

Výbor se vyjádřil nesouhlasně k návrhu Komise rychleji snižovat přímé platby všem producentům, kteří v současné době dostávají vyšší dotace než 5.000 eur ročně. Tyto prostředky by se pak měly podle návrhu přesunout do fondu rozvoje venkova. Tempo snižování přímých plateb by mělo ze současných 5% postupně vzrůst na 13% v roce 2013.

Poslanci ovšem tvrdí, že v takovém případě je zapotřebí vzít v úvahu jaké důsledky bude mít toto opatření pro strukturu farem, pracovní sílu a pracovní náklady. Ušetřené prostředky by mohly být přiděleny regionům nebo zemím, kde k úsporám došlo.

Přímé platby by podle poslanců měly zůstat zachovány i po roce 2013 (kdy má dojít k reformě společné zemědělské politiky). Důvodem přitom nejsou jen intervence v případě tržních selhání . Podporu by podle výboru měli zemědělci dostávat i za to, že poskytují veřejné statky. Podpora má být i určitou formou kompenzace za vysoké standardy v oblasti bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí nebo chovu zvířat.

Poslanci souhlasí i s plánem Komise omezovat intervence u obilovinna nulu (s výjimkou pšenice) a současný systém intervencí nahradit systémem „bezpečnostní sítě pro případy krizí“

Výbor EP nepodpořil snižování dotací velkým producentům

Zdroj: Euractiv.cz, 27.02.2008


, které budou s nejvyšší pravděpodobností v důsledku globálního oteplování častější. Pro případy krizí by se zemědělci měli pojišťovat a to buď v rámci soukromých nebo veřejných pojistných schémat. Musí být ale zaručeno, že tato schémata nenarušují hospodářskou soutěž.

Poslanci ve výboru jednali také o mléčných kvótách. Mléčné kvóty mají podle plánu Komise po roce 2015 skončit. Komise ovšem zvažuje postupně zvyšovat kvóty tak, aby v roce 2015 nedošlo k velkému šoku. Poslanci Komisi vyzvali, aby vypracovala pro mlékárenský sektor zvláštní plán, v němž by zohlednila zvláštní potřeby oblastí, které jsou závislé na produkci mléka.

Poslanci zároveň podpořili nárůst mléčné kvóty o 2% s účinností od 1. dubna 2008. S tímto návrhem přišla Komise 12. prosince 2007. Zdůraznili ovšem, že by zvýšení kvóty mělo být pro každý členský stát dobrovolné.