Pšenice čeká, co dostane za výživu

Správné hnojení ozimé pšenice na jaře rozhodně nepatří mezi jednoduchá agrotechnická opatření. Porosty obecně nejsou v úplně ideálním stavu, a tak bude jejich výživa ještě důležitější než v jiných letech, upozorňuje Dr. Hansgeorg Schönberger z německé poradenské firmy N. U. Agrar, GmbH. Navíc tento zásah může zkomplikovat jarní sucho, které podle některých předpovědí lze očekávat.

Dříve než naplno začnou jarní práce, uspořádala poradenská společnost N. U. Agrar CZ, s. r. o., seminář. Hlavním tématem této akce bylo utužení půdy a jeho dopad na pěstované plodiny. My se však nyní zaměříme na druhou část programu, kde se zemědělci, kteří přijeli do Větrného Jeníkova 18. února, dozvěděli řadu užitečných rad, co s porosty na jaře a v dalších fázích vegetace.

Produkce rekord nezlomí
Hlavní přednášející, Dr. Hansgeorg Schönberger, spolumajitel poradenské firmy N. U. Agrar CZ, se zaměřil především na ozimou pšenici. Podle jeho názoru lze očekávat v rámci Evropské unie v nejlepším případě jen průměrnou produkci. Svůj názor odvozuje ze stavu ozimých porostů v hlavních státech Evropské unie produkujících tuto komoditu.
Německo sice oselo pšenicí o přibližně čtyři procenta větší plochy než v sezóně 2006/2007, připustil Dr. Schönberger, ale asi třetinu porostů zaseli zemědělci po stejné plodině, tedy ozimé pšenici. Navíc na severu a severozápadě Německa trpí asi 60 % ploch ozimých obilnin přebytkem vody, vysvětloval Dr. Schönberger, proč u našich západních sousedů nebude pšenice nadbytek. Porosty v poměrně špatném stavu mají ve Francii, Anglii postihly povodně. Dobré zprávy nepřicházejí ani ze severní Evropy. Spíše horší stav rostlin ozimé pšenice potvrzuje předpoklad řady odborníků, kteří očekávají pro příští sklizeň podobně vysoké ceny pšenice jako v loňském roce.

Dvě skupiny porostů
Stav porostů české pšenice ovlivnily jednotlivé agrotechnické zásahy v kombinaci s počasím. Dr. Schönberger upozornil na to, že podzim 2007 byl v některých ohledech specifický. Během srpna a září spadlo na našem území značně rozdílné množství srážek. Meteorologové uvádějí od 80 do 300 mm na metr čtvereční (celkem to za rok 2007 bylo 400 až více než 800 mm/m2). Proto se na některých místech sklízela předplodina a zpracovávala půda za mokra. Stejně tak se do někdy příliš vlhké půdy sely ozimy, připomněl německý odborník.
V říjnu se ochladilo, a to mělo za následek zpomalení vývoje rostlin. Přibližně 12. listopadu 2007 se většina porostů ozimé pšenice dostala do vegetačního klidu. Ten trval do 11. ledna tohoto roku, kdy stouply teploty a rostliny začaly opět vegetovat. Dr. Schönberger odhadoval, že od poloviny ledna přirostly vždy dva listy na každé odnoži. Podle termínu setí rozřadil porosty pšenice ozimé do dvou skupin. První, dříve seté, jsou již v růstové fázi plného odnožování (DC 25), zatímco později seté porosty zařadil do druhé skupiny, ty jsou teprve na začátku odnožování (fáze DC 21). „Kvůli zmíněnému rozptylu srážek a dalším faktorům je však třeba hodnotit každý porost zvlášť. Nelze proto vyřešit jedinou radou celý problém jarní výživy letošní pšenice,“ zdůrazňoval Dr. Schönberger.

Podle srovnání bude sucho
O nejvhodnějším způsobu výživy rostlin rozhoduje jak růstová fáze, ve které se rostliny nacházejí, tak povětrnostní podmínky na jaře. Dr. Schönberger se pokusil odhadnout počasí v následujících měsících pomocí podobného roku, který meteorologové zaznamenali v minulosti. Tímto způsobem našel shodné znaky s pěstitelskou sezónou 1993/1994. „Porosty tehdy byly po celou vegetaci v poměrně dobrém stavu, ale častěji se pěstitelé museli vypořádat s jejich poléháním,“ vzpomínal Dr. Schönberger. Nejvíce totožných znaků v dosavadním průběhu počasí našel v sezóně 1985/1986. Na jaře tehdy bylo velké sucho a srážky, ne ovšem ve velké míře, se začaly vyskytovat až od pátého měsíce. Při sklizni se pak projevily velké rozdíly ve výnosech.

Základní doporučení k výživě
První dusík po zimě dostává pšenice v regenerační dávce. Podle Dr. Schönbergera rozhoduje tato dávka o hustotě porostu, případně také o zakládání klásků. Výše popisovaná první skupiny porostů, která je ve fázi plného odnožování, potřebuje dusík na tvorbu klásků. „S touto dávkou nemusí pěstitelé zatím spěchat,“ odhadoval Dr. Schönberger 18. února ve Větrném Jeníkově. Naopak, co nejdříve by dusík měly dostat porosty ze druhé skupiny, protože ty potřebují ještě nějaký čas na tvorbu odnoží.
Velikost dávky se odvíjí mimo jiné od způsobu zakládání porostu, stavu rostlin po zimě a s tím souvisejícím výnosovým cílem.
Produkční dávka by měla zabránit redukci vytvořených odnoží a klásků. Dr. Schönberger doporučoval dříve seté porosty (první skupina) pohnojit ve fázi prvního až druhého kolénka – DC 31/32. Druhá skupina porostů by měla alespoň první část produkční dávky dostat opět o něco dříve, asi ve fázi konci odnožování či počátku sloupkování (DC 29/30).