Odkazy
- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
Aktuality
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Milan Hebnar, 24. duben 2006
Agroenvi dotace letos se zpožděním
Agroenvi dotace letos se zpožděním
Stát dluží zemědělcům v podhorách peníze za práci odvedenou v roce 2005, upozorňuje Svaz marginálních oblastí. Jeho předseda Milan Boleslav připomíná, že vyplácení prostředků z agroenvironmentálního programu má oproti loňsku zpoždění. „Letos se podle našich propočtů nepodaří významnější část kompenzací vyplatit ani do konce dubna,“ uvedl Boleslav s tím, že tyto platby přitom tvoří největší část podpor farmářů hospodařících v méně příznivých oblastech.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přiznává určité prodlevy ve výplatě dotací na agroenvironmentální opatření, která jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova. „Vloni jsme tyto peníze začali rozesílat 23. února, letos 12. dubna. Důvodem je zejména náročnější administrace dotačních titulů,“ sdělila tisková mluvčí SZIF Jitka Sluková. Jak vysvětlila, novinkou v loňském roce byly především národní doplňkové platby, tzv. top-up. „Pro vydávání rozhodnutí a výplatu dotací pro více než sto tisíc žádostí byl v souladu s pravidly evropské a národní legislativy schválení postupu. V něm byly prioritou jednotná platba na plochu (SAPS), kde bylo přes dvacet tisíc žádostí, národní dorovnání s 25 tisíci žádostí a kompenzační platba pro méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními (LFA), o niž se ucházelo přes devět tisíc subjektů,“ uvedla Sluková. Posunutí termínu výplat na agroenvi opatření odůvodnila i jeho náročnější administrací ze strany žadatelů. „Většina žadatelů – přes 7000 z 9000 zařazených do programu - podala novou žádost o změnu zařazení půdních bloků. Tato žádost se musí schválit, vydat nové rozhodnutí, následující administrace již probíhá stejně jako u nenahlášených změn,“ popsala proceduru mluvčí. Dodala, že rozhodnutí o proplacení dotace vydává SZIF již od března. „Nemalou příčinou pro posun začátku výplat u agroenvi titulů bylo i zavedení nových podopatření - integrované systémy pěstování ovoce a révy vinné,“ poznamenala Sluková.
Svaz marginálních oblastí, jak jeho předseda připomíná, již mnohokrát upozorňoval, že vzhledem k omezeným zdrojům zemědělců v oblastech LFA má jakékoliv zpoždění ve výplatách podpor největší dopady právě na tuto skupinu farmářů. „Ti, kteří vstoupili do těchto programů, se v souladu s vládní politikou vzdali části své produkce, za niž by jinak již dávno dostali peníze. Místo toho se dnes dostávají do těžké situace s finančním tokem se všemi sankčními dopady ze strany věřitelů,“ uvedl Boleslav. Svaz požaduje, aby se zemědělcům v tíživé situaci, způsobené ročním zpožděním dotací po vstupu do EU a nynějším opožďováním agroenvi plateb, vyšlo vstříc odkladem splátek překlenovacích úvěrů pro LFA o dva až tři roky.
Autor: krl
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přiznává určité prodlevy ve výplatě dotací na agroenvironmentální opatření, která jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova. „Vloni jsme tyto peníze začali rozesílat 23. února, letos 12. dubna. Důvodem je zejména náročnější administrace dotačních titulů,“ sdělila tisková mluvčí SZIF Jitka Sluková. Jak vysvětlila, novinkou v loňském roce byly především národní doplňkové platby, tzv. top-up. „Pro vydávání rozhodnutí a výplatu dotací pro více než sto tisíc žádostí byl v souladu s pravidly evropské a národní legislativy schválení postupu. V něm byly prioritou jednotná platba na plochu (SAPS), kde bylo přes dvacet tisíc žádostí, národní dorovnání s 25 tisíci žádostí a kompenzační platba pro méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními (LFA), o niž se ucházelo přes devět tisíc subjektů,“ uvedla Sluková. Posunutí termínu výplat na agroenvi opatření odůvodnila i jeho náročnější administrací ze strany žadatelů. „Většina žadatelů – přes 7000 z 9000 zařazených do programu - podala novou žádost o změnu zařazení půdních bloků. Tato žádost se musí schválit, vydat nové rozhodnutí, následující administrace již probíhá stejně jako u nenahlášených změn,“ popsala proceduru mluvčí. Dodala, že rozhodnutí o proplacení dotace vydává SZIF již od března. „Nemalou příčinou pro posun začátku výplat u agroenvi titulů bylo i zavedení nových podopatření - integrované systémy pěstování ovoce a révy vinné,“ poznamenala Sluková.
Svaz marginálních oblastí, jak jeho předseda připomíná, již mnohokrát upozorňoval, že vzhledem k omezeným zdrojům zemědělců v oblastech LFA má jakékoliv zpoždění ve výplatách podpor největší dopady právě na tuto skupinu farmářů. „Ti, kteří vstoupili do těchto programů, se v souladu s vládní politikou vzdali části své produkce, za niž by jinak již dávno dostali peníze. Místo toho se dnes dostávají do těžké situace s finančním tokem se všemi sankčními dopady ze strany věřitelů,“ uvedl Boleslav. Svaz požaduje, aby se zemědělcům v tíživé situaci, způsobené ročním zpožděním dotací po vstupu do EU a nynějším opožďováním agroenvi plateb, vyšlo vstříc odkladem splátek překlenovacích úvěrů pro LFA o dva až tři roky.
Autor: krl
Hodnocení
=> průměr 425