Výchozí stav
Abychom odhadli budoucnost, musíme znát svoji historii i přítomnost
• rozměr českého zemědělství se stále zmenšuje a po vstupu do EU se tento trend zrychlil:
- klesá živočišná produkce (vyjma mléka)
- klesá produkce speciálních plodin
- klesají farmářské ceny komodit
- klesají příjmy z výroby a stoupají dotace
- agrární zahraniční obchod má opačný trend než ostatní odvětví NH a je v trvalém propadu v řádu 25 až 30 mld. Kč ročně (ze všech sousedních zemí má záporné saldo spolu s námi pouze Slovensko!)
- utváříme model soustavy, který je v rozporu s očekávaným vývojem evropského zemědělství po roce 2010
• lze se domnívat, že u mnoha zemí EU 15 je vývoj odlišný:
příklad vývoje obchodu s masem po vstupu do EU s Německem (drůbeží, vepřové a hovězí maso celkem)
2003 vývoz   3 847 t, dovoz   15 445 t, saldo  - 11 598 t
2005  8 167 t,               62 268 t,            - 54 102 t, index 466

příklad vývoje obchodu s masem po vstupu do EU s Rakouskem
2003   vývoz     444 t, dovoz      5 737 t, saldo  -   5 292 t
2005               2 826 t,               25 144 t, saldo  - 22 318 t, index 422 
• státní administrativa ani politici na tento vývoj nereagují, naše závěry a varování jsou překrývány tezemi o kladném hospodářském výsledku 7,6 mld. Kč za r. 2005
• nestačí však konstatovat, že máme vůbec zisk, od toho je podnikání, je třeba se ptát:
 je tento zisk dostatečný, aby umožnil rozvoj?
 a nebo umožňuje většinou pouze začít řešit obrovskou zadluženost, která je v průměru 44% (podíl cizího kapitálu) oproti 15% naší konkurence v EU 15?
 jak je tento zisk rozdělen podle výrobních oblastí?

Odhad budoucnosti, úhel pohledu defenzivní české agrární politiky státní administrativy (nazval bych ji eurochápající resp. eurovstřícnou agrární politiku):

• výchozí teze – zemědělskou výrobu původních zemí EU nelze přímo omezovat. To proto, že zemědělci těchto zemí disponují určitými privilegii, které získali v dřívějším období a snižování nadprodukce potravin musí být proto uplatňováno v ostatních zemích EU
• nelze očekávat, že současné problémy EU vyřeší. Problémy zemědělství a potravinářství si musí každá země vyřešit sama a to v mezích pravidel, která stanovuje EU pro všechny členské země

 od roku 1989 se české zem. snížilo o 41 mld. Kč ve stálých cenách (o 40%) – z 108,6 na 67,2 mld.Kč
 předpokládá se pokles o dalších 20 mld. Kč na 100 tis. pracovníků – do r. 2013
 pokud by tento vývoj nastal, pak programy rozvoje venkova zůstanou v pozici slohových cvičení – za jednu generaci se nedá na venkově nahradit absence výrobních subjektů (zemědělců) se všemi podpůrnými funkcemi pro obce

Boj o budoucnost, úhel pohledu AK ČR:

 české zemědělství je schopno zvýšit svou výkonnost na úroveň vyspělých zemí, např. Francie – výnosy plodin, užitkovosti hospodářských zvířat (nevidíme důvod, proč by velké české podniky měly produkovat trvale nižší intenzitu)
 odborníci odhadují, že to může jít až na úroveň 140 mld. Kč ve stálých cenách (215 mld. Kč v běžných cenách)
 pro tuto produkci není v dnes nastavených podmínkách odbyt a proto je třeba pracovat na nových směrech odbytu a užití této produkce:
  směr první – odbyt na východě (zejména země bývalého SSSR)
  směr druhý nepotravinářské využití zemědělské produkce, významným se může stát zejména příspěvek zemědělství k energetické bilanci státu a splnění závazků ČR v EU ke zvýšení podílu alternativních zdrojů energie
  směr třetí - nové výrobní programy cílené na dosud neuspokojované potřeby spotřebitelů, přímé dodávky čerstvých potravin rostlinného i živočišného původu, rozvoj produkce netradičních druhů mas apod.

Dějiny jsou pohyb ve spirále a vrací se – nové pojetí regionálních trhů a nosných výrobních závodů

 s růstem cen PHM (mohou dosáhnout až 100 USD za barel ropy) a s tím spojeným zdražováním dopravy zřejmě stoupne úloha místních trhů a toho je potřeba využít.
Tomáš Baťa – „mysli globálně, jednej lokálně“
Marie Terezie – reformy založené na samosprávném a samozásobitelném    regionálním principu

 při podpoře venkova je potřeba dbát především na zachování osídlení i malých obcí tak, aby se nestaly jen noclehárnami pro lidi pracující ve městě nebo chalupářskými osadami. Kde je silný zemědělský podnik, je i silná obec

Závěr:
 první celý rok po vstupu do EU ukázal, že české zemědělství se neubírá správným směrem, dál vyklízíme svoje pozice
 státní administrativa na tento vývoj nereaguje
 politici rovněž tak, legislativa není pro nás prvovýrobce ani pro zpracovatele vstřícná
 vedení AK ČR se rozhodlo svolat na 27.6.2006 mimořádné zasedání obou sněmoven AK ČR, které vyhodnotí vývoj českého zemědělství a stanoví strategii jeho řešení.