Nákup nestátní půdy zemědělci odkládají

Prodeje zemědělské půdy vloni v České republice stouply podle ministerstva zemědělství asi o pětinu na 141 tisíc hektarů. Obchodovány byly také soukromé pozemky se státní podporou v rámci programu Půda financovaného z Podpůrného garančního a rolnického fondu (PGRLF). Problémem těchto obchodů je, soudí předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský, administrativní náročnost podpory a také to, že podniky nemají dost volných peněz na nákup půdy vzhledem k jiným nutným investicím. Nárůst dotací se ve zlepšení toku hotových peněz ve firmách podle něj projeví až tak za tři roky od vstupu do unie, teprve pak lze čekat na trhu se soukromou zemědělskou půdou výraznější vzestup.

Také PGRLF připouští, že se očekával o program Půda větší zájem, uvedla Dana Malíková z fondu. Administrativní podmínky podpory již byly podle ní zjednodušeny, problémem je ale mimo jiné rozdrobené vlastnictví půdy v Česku a mnohdy nevyjasněné vlastnické vztahy. Dosud se přihlásilo přes 500 zájemců, z toho 399 má smlouvu o dotaci a 58 její příslib. Výměra nakupované půdy u schválených žádostí činí dosud 22 660 hektarů. Loni byl přitom meziroční nárůst zhruba 12 900 hektarů.
Vloni se víc prodávala nestátní půda i mimo program Půda, z velké části ji ale pořizovali zájemci pro nezemědělské účely. Prodeje státních zemědělských pozemků z Pozemkového fondu meziročně stagnovaly, tvořily však přes polovinu celkového trhu, uvádí ministerstvo zemědělství.
Ostatní prodeje nestátní zemědělské půdy loni stouply o 8000 na zhruba 49 000 hektarů. Jde ale o plochy, které se pak často využívají jinak než zemědělsky. Například se převádí na stavební pozemky. Zemědělská půda je totiž v Česku obecně levná. Pokud jde o státní půdu, Pozemkový fond loni prodal něco přes 75 000 hektarů, meziročně o 0,2 procenta více.
Domácí farmáři hospodaří ze zhruba 90 procent na pronajatých pozemcích, v EU-15 je tento podíl mnohem nižší. Stát proto zemědělce při nákupu soukromé půdy od roku 2004 podporuje. Ačkoli trh rostl, tržní ceny zemědělské půdy loni klesly. Pozemky pro zemědělské hospodaření nad pět hektarů zlevnily v průměru na 3,58 koruny za metr čtvereční proti předloňským 3,75 koruny. Rovněž zemědělská půda pro nezemědělské účely byla levnější. Výměrou do jednoho hektaru přišla na 95,2 koruny za metr čtvereční proti 104,2 Kč/m2 v roce předchozím.
Zemědělské půdy v Česku podle statistických údajů mírně ubývá. Loni bylo evidováno 4,259 milionu hektarů proti 4,296 milionu v roce 1989. Vysoký zůstává v Česku oproti průměru starých členských zemí EU podíl orné půdy. Loni představovala zoraná plocha 71,5 procenta celkové výměry, průměr evropské patnáctky byl 53 procenta.


Autor: sf