Portál KIS

Anketa
Zaslouží si zemědělci daňovou úlevu v podobě tzv. zelené nafty, tak jako většina zemí v EU?
Hlasovalo 35110 lidí


Milan Hebnar, 17. červenec 2006
Rozhovor s ředitelem Českého statistického úřadu

 

Rozhovor s Jiřím Hrbkem, ředitelem zemědělské statistiky Českého statistického úřadu



Minulý týden jste zveřejnili první odhady letošní sklizně základních obilovin a řepky. Jak je zpracováváte?
Odhad provádíme statistickým zjišťováním u dvou tisíc zemědělských subjektů. Tento vzorek je diferencovaný a rovnoměrně rozprostřený. Obsáhneme všechny okresy a kraje i veškeré výrobní oblasti. Větší subjekty mají samozřejmě v souboru větší váhu.Veškeré údaje získané ze vzorku jsou dopočteny podle uznaných matematicko-statistických metod. Šetření předpokládaných výnosů navazuje na soupis ploch osevů, které zjišťujeme k 31. květnu u dvanácti tisíc subjektů. Tento soupis dává výpověď nejen o tom, kolik je zaseto pšenice či jiných druhů obilovin, ale o celé struktuře osevu na orné půdě. Kvůli šetření o plochách děláme první odhady sklizně k 20. červnu, dále pak vždy k 15. dni v měsíci.
Stává se, že zemědělci někdy hektarové výnosy nadhodnocují či podhodnocují?
Myslím, že k tomu nemají žádný důvod. Samozřejmě červnový odhad je předpoklad úrody měřený na poli, kdy zemědělci počítají se standardním průběhem sklizně. Může se stát, a bylo tomu tak třeba vloni, že po déle trvajících deštích ve žních nevykazuje úroda očekávanou kvalitu a pěstitelé se rozhodnou sklidit porost náhradní technologií – místo na zrno využijí obiloviny na senáž. Při bídných cenách, jaké byly v minulém roce, se mnohdy ani nevyplácelo sklidit obilí horší kvality na zrno. Pak i výsledná sklizeň byla jiná než odhad.
Jsou nějaké zajímavé změny ve struktuře osevních ploch?
Dá se říci, že údaje o osevních plochách jsou důležitější než odhady sklizní. Potvrzuje se, že zemědělci jsou dobře informovaní a přizpůsobují se nastaveným ekonomickým – dotačním podmínkám. Třeba plocha neoseté orné půdy se každý rok mírně zvyšovala, zatímco letos se snížila o 1500 hektarů, tj. o 3,4 procenta. Představuje tak 1,7 procenta ze sledované výměry orné půdy. Oproti loňsku se zvýšily osevní plochy technických plodin, a to o 35 tisíc hektarů. Rekordní je výměra máku, která meziročně stoupla téměř o třicet procent na 57,8 tisíce hektarů. Asi o pětinu se zvýšila plocha slunečnice, kterou zemědělci naseli na 47 tisících hektarech. Zajímavý je nárůst u zeleniny, jejíž výměra se zvedla o 12 procent na 9970 hektarů.
Potvrzuje se očekávání, že klesnou plochy brambor, ale raných se udrží?
Celkově se v porovnání s minulým rokem snížila výměra brambor o více než 6000 hektarů a činí 30 tisíc hektarů. Pokles představuje téměř 17 procent. Nastal i u raných brambor, kde zemědělci vykázali snížení zhruba o tisíc hektarů na 1800 hektarů. Předpokládá se, že jejich sklizeň bude nižší, a to i kvůli opožděnému sázení. Brambory, vyorávané po 30. červnu, se už řadí do kategorie ostatní.
Proti loňsku jsou vyšší plochy kukuřice na zrno, může to zvýšit závěrečnou bilanci obilovin celkem?
Odhady sklizně kukuřice na zrno, kterých se dopouští někteří experti , lze v tomto období označit za spekulativní. Sklizeň kukuřice na zrno budeme poprvé odhadovat podle stavu k 15. září. Její plocha narostla bezmála o pět tisíc hektarů na 84,9 tisíce hektarů. Šestiprocentní rozšíření osevní výměry je poměrně významné. Pokud porosty dobře dozrají, může tato plodina částečně vyrovnat handicap u ozimů a celková sklizeň obilovin by se mohla blížit té loňské. Nejspíš však bude o něco nižší, protože jařiny s nižším výnosem nedoženou úrodu z minulého roku. Obilí ale chybět nebude, nedá se rozhodně mluvit o neúrodě. V dlouhodobé časové řadě byly roky lepší, ale i horší. Nejnižší sklizeň základních obilovin byla v roce 2003, kdy dosáhla 5,261 milionu tun, nižší byla také v roce 2000 – 6,138 milionu tun - nebo v roce 2002 - 6,146 milionu tun - či v roce 1993 – 6,241 milionu tun. V devadesátých letech se pohybovala kolem necelých 6,5 až 6,6 milionu tun. Letošní situace je pro zemědělce ideální – zásoby obilí přede žněmi jsou nízké a po nové sklizni nehrozí významnější přebytky. Evropa na ně ani nečeká, v zemích unie bude spíš vyšší úroda, a tak by mohl vzniknout známý problém s prodejem. Bylo by jen dobře, kdyby čeští zemědělci prodávali obilí za vyšší ceny než v uplynulých dvou letech. Cenové relace před začátkem sklizně napovídaly, že mezi mlynáři je zájem o kvalitní potravinářskou pšenici.
Táňa Králová





Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 428
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář