- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Nové příležitosti pro zemědělce
Nové příležitosti z obnovitelných zdrojů
Zemědělci okresu Uherské Hradiště a obnovitelné zdroje
Jedním z úkolů nevládních organizací je poskytování informačního a poradenského servisu zemědělcům, a tím také pomáhat hledat nové možnosti podnikání a cesty k vylepšení ekonomické situace.
Jedna z možností pro další zhodnocení surovin, je biomasa, produkovaná zemědělci. Je to nejdostupnější a ekonomicky nejvýhodnější zdroj energie. Zelená hmota jako zásobárna energie nabízí širokou škálu využití. Zemědělec se může stát dodavatelem paliv, nebo přímo jejich výrobcem. Má možnost vyrábět energii pro vlastní potřebu, nebo fungovat jako dodavatel energie a tepla. Například vlastní teplárna je výhodná až od 5 MWh, ale může být ekonomicky velmi zajímavá.
Kriteriem v rozhodování kterou cestu si vybrat by měla být vždy cena za jednotku využitelné energie.
Je nutné zvážit všechny aspekty pro a proti. Podstatnou roli hraje výše státní subvence a jaká výše vlastních prostředků musí být do podnikatelského záměru vložena.
Fosilní paliva, která budou od r. 2008 zatížena daní a topit jimi bude dražší, bude vhodné nahradit boiopalivy z vlastních zdrojů, vyrobené při nižších nákladech. Závislost toku energie na fosilních zdrojích je nepřiměřená.
Nejlépe se na zpracování na biomasu jeví pícniny-stébelniny, které však nejsou určeny pro přímé spalování a musí se zpracovat do pelet, vhodné jsou také jeteloviny, vojtěška a posekané trávy, které je možné spotřebovat přímo. Kotle na spalování lisovaných pelet ze slámy jsou již k dispozici a jsou u nás také vhodné technologie pro přímé spalování slámy a sena. Každý rok u nás přijde nazmar 1/3 obilné a řepkové slámy, která by mohla být využita jako palivo.
Při zakládání ploch s rychle rostoucími plodinami však platí podmínka dočasného vyjmutí ze zemědělské půdy. Jsou připraveny projekty založené na rychlerostoucích plodinách, avšak čeká se na odstranění této podmínky.
U tohoto záměru je však ekonomika závislá na bonitě půdy a na způsobu sklizně /podíl nákladů na sklizni přesahuje 40 %/. Sklízecí stroje by musely sklízet nejméně 350 ha ročně aby to bylo výhodné. Některé plodiny, jako například šťovík, se ukazují z důvodu nižších výnosů jako ekonomicky nevýhodná plodina. Výsledky v praxi neodpovídají výzkumu a tato plodina je vhodná pouze na určitá stanoviště a je náročná na ošetřování.
Pokud se zemědělec rozhodne stát výrobcem energie a tepla, má možnost postavit stanici na bioplyn, avšak rozhodně by si měl před konečným rozhodnutím nechat na zpracovaný projekt vypracovat oponenturu. V projektu hraje důležitou roli cena a návratnost. Cena nejmodernějšího zařízení středního typu představuje cca 32 mil Kč, bez dotací, s návratností cca 6 let.
Výhodou se zdá být státní garance ceny za dodanou elektřinu po dobu 15 let, mohla by to být pro prvovýrobce ekonomická jistota. Podstatným faktorem je však celoroční využití kapacity zemědělců. Jako surovina může být použita zelená hmota, kejda, hnůj z podestýlek, řepné skrojky, ovocné výlisky, výpalky a jiné. U tohoto druhu surovin není nutné hygienizační zařízení. U dalších surovin, jako jsou například zbytky ze zpracování potravin živočišné tkáně, je již toto zařízení požadováno.
U výroby bioplynu je výhodou, že nepřijde nazmar organická hmota, která fermentračním procesem neztrácí obsah živin, obsah fosforu , dusíku, síry a dalších složek se koncentruje. Je nutné se řídit zákonem o odpadech č.314/2006 Sb.
Množství energie získané fermentačním procesem se u použitých surovin výrazně liší. Z jedné tuny suroviny lze získat například níže uvedené množství energie v kWh:
zelená tráva 300 až 320
kukuřice dle odrůdy 320 - 360
vojtěška - průměrně 320
kejda /poměrně málo/ 50 - 60
slamnatý hnůj 120 - 160
řepné skrojky 130
ostatní zelená produkce/meziplodiny, zelenina/ 140
rostlinné tuky 1000 - 1400
živočišné tuky /nejlepší zdroj/ 1400 - 1600
Abychom umožnili zemědělcům našeho okresu získat potřebné teoretické a praktické informace, uspořádali jsme semináře k výrobě biomasy a bioplynu spojené s praktickou ukázkou chodu bioplynové stanice.
Za finanční podpory Krajského úřadu Zlínského kraje jsme letos v červnu navštívili středně velké bioplynové stanice v sousedním Rakousku. Tyto jsou v provozu od začátku roku.
Jedna z nich má postavena dvě zařízení na výrobu bioplynu. Jedno vyrobí 500KWh a druhé 100 KWh za hodinu. Dle sdělení přednášejícího jsou tato zařízení v provozu 23 hodin denně, pouze s malými přestávkami na údržbu, to je více než stanovený plán, který představuje provoz 7.200 hodin ročně a mělo by být vyrobeno 4,32 MWh za rok.
Tato stanice sdružuje 41 zemědělských subjektů s výměrou 350 hektarů zemědělské půdy. Jako výchozí produkt slouží převážně zelená hmota a malé množství kejdy. Zelenou hmotu sváží z okruhu 50 km mechanizací, která je vlastnictvím jednotlivých farmářů.
Stanice zaměstnává pouze jednoho stálého pracovníka, práce za návoz siláže zajišťují formou služeb členové sdružení. Množství suroviny je propláceno podle obsahu sušiny.
Během odborné exkurze nám bylo zodpovězeno velké množství dotazů, zemědělci získali nové poznatky, které je však nutné prohlubovat dalším získáváním informací.
Domníváme se, že role nevládních organizací založená na přímém kontaktu a komunikaci se zemědělci přispívá k jejich informovanosti a je nezastupitelná.
Karla Malinová
ředitelka OAK a ZS ČR, Uh. Hradiště