- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Aktuální informace chovatelům
Informace chovatelům skotu, ovcí a koz
Ustřední ředitel SVS MVDr. Milan Malena, Ph.D. vydal dne
1/ „První výskyt tohoto onemocnění, které je typické pro jižnější oblasti byl zaznamenán
Belgie hlásila
Dne
Problematiku katarální horečky ovcí řeší následující legislativa ES – směrnice Rady 2000/75/EC, kterou naleznete v češtině v evidenci dokumentů. Rozhodnutí Komise 2005/393/EC, které bylo rozesíláno v českém znění z Brna
Vzhledem k současné situaci Vás žádám, abyste se s výše uvedenými dokumenty seznámili a informovali i chovatelskou veřejnost“.
2/ „Katarální horečka ovcí (bluetongue) je infekční nekontagiózní onemocnění ovcí a domácích a volně žijících přežvýkavců přenášené komáry rodu Culicoides. Komáři se infikují při sání krve zvířete nacházejícího se ve viremické fázi nákazy. Po replikaci viru, která trvá 6-8 dní se objevuje virus ve slinných žlázách hmyzu a může být při sání přenášen na další zvířata. Infikovaný komár zůstává infekční celý život. Role hmyzu v epizootologii nákazy způsobuje, že prevalence je ovlivňována ekologickými faktory jako jsou např. dešťové srážky, teplota a vlhkost, které přispívají k přežívání hmyzu. Z tohoto důvodu má nákaza většinou sezónní charakter.
Klinické příznaky jsou v rozsahu od inaparentní infekce, která je u většiny zvířat, až po úhyn u některých ovcí, či volně žijících přežvýkavců. Ačkoli infekce u skotu je častější než u ovcí, příznaky jsou u skotu velmi mírné. Při akutní formě nákazy je možno pozorovat horečku charakterizovanou záněty a otoky hlavy, víček a uší, dále krváceniny až vředy na sliznicích. Zvláště rozsáhlé eroze se mohou rozvinout po stranách dutiny ústní a na vrchní straně jazyku. Jazyk může být silně překrvený, oteklý a edematozní, viset z dutiny ústní a ve zvláště silných případech cyanotický. Otoky se mohou rozšířit i na ostatní části těla zvláště podpaží a slabiny. Dochází k degeneraci svalů. V důsledku dermatitidy může dojít k vypadávání vlny. Běžné jsou krváceniny do rohového pouzdra spárku končetin a korunky způsobující ulehnutí“.