Ustřední ředitel SVS MVDr. Milan Malena, Ph.D. vydal dne 22.8.2006 tyto informace:

1/ „První výskyt tohoto onemocnění, které je typické pro jižnější oblasti byl zaznamenán 18. srpna 2006 v Nizozemsku v provincii Limburk. Jednalo se o chov ovcí, ve kterém bylo celkem 90 zvířat, z nichž dvě onemocněla. Onemocnění bylo potvrzeno diagnostickými testy ELISA a   RT- PCR. Nizozemskou stranou byla přijata opatření jako vytvoření zón, kontrola přesunů živých zvířat mimo území Nizozemska. 

Belgie hlásila 19. srpna 2006 výskyt bluetongue na jedenácti farmách (7 farem chovajících skot a 4 farmy s chovem ovcí). Počet nemocných zvířat byl 17 kusů skotu a 4 kusy ovcí. Onemocnění bylo potvrzeno diagnostickými testy ELISA a   RT- PCR.

Dne 21. srpna 2006 byla potvrzena metodou ELISA dvě ohniska bluetongue v Německu, v Severním – Porýní Westfálsku. V jednom ohnisku bylo 17 plemenných ovcí starších než 1 rok, z nichž onemocněly dvě. Ve druhém ohnisku bylo osm hospodářství se skotem.

Problematiku katarální horečky ovcí řeší následující legislativa ES – směrnice Rady 2000/75/EC, kterou naleznete v češtině v evidenci dokumentů. Rozhodnutí Komise 2005/393/EC, které bylo rozesíláno v českém znění z Brna 24.5.2005. Další rozhodnutí zabývající se ochrannými opatřeními proti bluetongue vzešlo z jednání k současné nákazové situaci, které proběhlo v Bruselu dne  21.8.2006. Součástí tohoto rozhodnutí je příloha obsahující seznam území, na která se ochranná opatření vztahují (zákaz odesílání živých přežvýkavců, jejich spermatu, vajíček a embryí odebraných před 1.5.2006). Dále se touto nákazou zabývá vyhláška MZe č. 299/2003 Sb.,  hlava II, § 31 – 37.

Vzhledem k současné  situaci Vás žádám, abyste se s výše uvedenými dokumenty seznámili a informovali i chovatelskou veřejnost“.

 2/ „Katarální horečka ovcí (bluetongue) je infekční nekontagiózní onemocnění ovcí a domácích a volně žijících přežvýkavců přenášené komáry rodu Culicoides. Komáři se infikují při sání krve zvířete nacházejícího se ve viremické fázi nákazy. Po replikaci viru, která trvá 6-8 dní se objevuje virus ve slinných žlázách hmyzu a může být při sání přenášen na další zvířata. Infikovaný komár zůstává infekční celý život. Role hmyzu v epizootologii nákazy způsobuje, že prevalence je ovlivňována ekologickými faktory jako jsou např. dešťové srážky, teplota a vlhkost, které přispívají k přežívání hmyzu. Z tohoto důvodu má nákaza většinou sezónní charakter.

Klinické příznaky jsou v rozsahu od inaparentní infekce, která je u většiny zvířat, až po úhyn u některých ovcí, či volně žijících přežvýkavců. Ačkoli infekce u skotu je častější než u ovcí, příznaky jsou u skotu velmi mírné. Při akutní formě nákazy je možno pozorovat horečku charakterizovanou záněty a otoky hlavy, víček a uší, dále krváceniny až vředy na sliznicích. Zvláště rozsáhlé eroze se mohou rozvinout po stranách dutiny ústní a na vrchní straně jazyku. Jazyk může být silně překrvený, oteklý a edematozní, viset z dutiny ústní a ve zvláště silných případech cyanotický. Otoky se mohou rozšířit i na ostatní části těla zvláště podpaží a slabiny. Dochází k degeneraci svalů. V důsledku dermatitidy může dojít k vypadávání vlny. Běžné jsou krváceniny do rohového pouzdra spárku končetin a korunky způsobující ulehnutí“.