To jsou důvody ekonomické. Dalším důvodem pro zalesnění zemědělské půdy mohou být důvody ekologické. Na zalesnění zemědělské půdy je možné získat dotace z národních i evropských zdrojů. Tyto dotace jsou ve většině případů hlavní motivací vlastníka pozemku k jeho zalesnění.
 Garantem jednotného typologického mapování všech lesních pozemků v ČR je ÚHÚL na základě své zřizovací listiny. Každý pozemek určený k plnění funkcí lesa je typologicky zmapován a zařazen do jednotného typologického systému. Na toto zařazení  navazuje určení hospodářského souboru, od něhož se odvíjí způsob hospodaření. Určení souboru lesních typů na dané parcele místně příslušným pracovištěm ÚHÚL je podmínkou pro přiznání dotace na zalesnění v rámci programu EAFRD (Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013). Pracovníci ÚHÚL provádí tuto službu vlastníkům lesa v rámci své krajské působnosti zdarma.
 Zařazení zemědělské půdy určené k zalesnění do typologického systému je ve většině případů nutné provádět v terénu. Z kanceláře lze provést zcela vyjímečně, např. jsou-li k dispozici kromě jiných standardních podkladů o stanovišti i BPEJ a současně když typolog danou lokalitu dobře zná, nebo když o zalesnění žádají dva vlastníci sousedních parcel a na jedné z nich již byl typologický průzkum proveden. Z tohoto důvodu je třeba podávat žádosti o typologické mapování zemědělských půd s určitým předstihem, nejlépe do poloviny září, aby se mapování mohlo provést ještě před příchodem nepříznivého zimního počasí.

Žádost musí obsahovat:
● seznam parcelních čísel pozemků určených k zalesnění
● název katastrálního území, ve kterém se parcely nacházejí
● přesnou adresu vlastníka (žádá-li někdo jiný než vlastník, např. OLH, pak i adresu žadatele)
● případně telefonické nebo e-mailové spojení
● přílohou žádosti musí být kopie katastrální mapy včetně případného geometrického zákresu zalesňované části (zalesňuje-li se pouze část parcely)

Mapové podklady od vlastníka jsou důležité pro terénní šetření. ÚHÚL má k dispozici pouze digitalizované katastrální mapy. Tam, kde digitalizace katastru ještě neproběhla, nejsme schopní identifikovat příslušné parcely v našich mapových podkladech a tudíž nemůže proběhnout terénní šetření nezbytné k typologickému zařazení příslušného pozemku.
Před výjezdem do terénu si typolog připraví v kanceláři podklady potřebné k zařazení zemědělské půdy určené k zalesnění do typologického systému. Jedná se především o přípravu typologické mapy okolí zalesňovaného pozemku včetně vrstevnic, někdy i tisk ortofotomapy. Dále použije informace z digitálního modelu terénu, klimatické údaje, údaje o geologickém podloží, údaje BPEJ (pokud jsou k dispozici), popřípadě další dostupné údaje.
Při mapování v terénu si typolog projde okolní lesní porosty, případně i ty vzdálenější (nenavazuje-li zalesňovaná parcela na stávající les) a zkontroluje správnost zařazení těchto pozemků do typologického systému. Následně na šetřené parcele vykope zákopek tak hluboký, aby se dostal až na půdní horizonty nepřeměněné zemědělskou činností (orba, meliorace atp.). Na základě všech takto zjištěných údajů určí na dané lokalitě jeden nebo více souborů lesních typů. Na parcelách určených k zalesnění se nezjišťuje lesní typ, ale pouze soubor lesních typů. To proto, že lesní typ je většinou v rámci souboru lesních typů charakterizován některým z fytoindikátorů, který na zemědělské půdě pochopitelně chybí.

Po návratu z terénu typolog vypracuje vyjádření k žádosti, ve kterém je uvedeno: 
● soubor nebo soubory lesních typů zjištěné na dané lokalitě a jejich zařazení do hospodářských souborů v rámci příslušné přírodní lesní oblasti
● doporučená cílová druhová skladba pro daný hospodářský soubor a přírodní lesní oblast
● minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin dle vyhlášky 83/1996 sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů
● popřípadě povolené nepůvodní druhy dřevin schválené MŽP v rámci schvalování Oblastních plánů rozvoje lesů

 Dále pak typolog zajistí, aby se po převedení pozemku ze zemědělské půdy na lesní půdu informace o zařazení do typologického systému objevila v typologické mapě a tím i na mapovém serveru ÚHÚL.
 Při pochůzce po okolí parcely určené k zalesnění typolog často narazí na zalesněné pozemky, u kterých dle mapy není provedeno typologické zařazení. V takovém případě provede otypování těchto pozemků. Většinou se jedná se o pozemky zalesněné mimo dotační programy nebo o pozemky zalesněné v rámci programu HRDP v letech 2004 – 2006, kdy nemuselo být součástí žádosti o dotaci vyjádření místně příslušného pracoviště ÚHÚL. V těchto případech si typologické zařazení pozemku provedl autor zalesňovacího projektu sám.
Tento postup není správný. Stalo se nám, že SZIF vrátil vlastníkovi žádost o dotaci, ve které si autor zalesňovacího projektu určil lesní typ místo souboru lesních typů. To by nebyla tak vážná chyba, ale daný typ v této přírodní lesní oblasti vůbec neexistoval. Autoři projektů, kteří si provedli typování sami, neoznámí tuto skutečnost na ÚHÚL, a proto se daný pozemek nemůže objevit v typologické mapě, která je veřejně přístupná na mapovém serveru ÚHÚL.  Pracovníci poboček pak musí vyjet do terénu a provést otypování těchto pozemků.
V roce 2005 bylo v rámci dotačních programů v celé ČR zalesněno  přes 600 ha zemědělské půdy. Očekává se, že v dalších letech bude tento trend obdobný. MZe předpokládá zalesnění až 20 000 ha zemědělských půd v rámci programu EAFRD v letech 2007 – 2013.
Pro představu o činnosti pracovníků lesnické typologie byl zaměstnanci ÚHÚL, pobočky Kroměříž natočen krátký informativní film, který se týká nejen typování zemědělských půd, ale i dalších terénních prací vykonávaných typology ÚHÚL.

Ing. Štěpán Březovják, Ing. Robert Hruban
ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž