„Další vývoj SZP bude jednou z hlavních otázek, která se bude řešit během českého předsednictví v Evropské unii. Jsem ráda, že země Visegrádské čtyřky přijaly nabídku, abychom hledali styčné body, které budeme společně prosazovat,“ uvedla ministryně. Od ledna příštího roku začne na vytváření společné pozice pracovat expertní skupina. „Jde nám o to, aby nové a staré členské země měly opravdu stejné postavení,“ doplnila Milena Vicenová.

Zástupci všech čtyř zemí deklarovali také zájem prodloužit platnost systému jednotných plateb na plochu (SAPS) do konce roku 2010. Česká republika chce dát EU ke zvážení, zda by platby SAPS neměla po roce 2010 uplatňovat celá evropská pětadvacítka.

Ministři zemí Visegrádské čtyřky se shodli na tom, že dokud se přímé platby zemědělcům v těchto státech nedostanou na sto procent úrovně v původních členských zemích, neměla by se ani zavádět složitá křížová kontrola uplatňování zásad cross-compliance jako podmínka pro poskytování přímých plateb.

Postoj čtyř středoevropských zemí k chystané reformě v odvětví vína je ve všech základních bodech totožný. Slovensko a Maďarsko zvažují, zda jako součást reformy nepodpořit přesun prostředků dosud vydávaných na regulaci trhu s vínem (například destilace vína, soukromé skladování, podpora vývozu stolního vína) do prostředků určených na  rozvoj venkova. Tyto peníze by pak mohly přispět na budování vinařských stezek, na různé aktivity připomínající historii vinařství či na diverzifikaci činností. Podle ministryně Vicenové by bylo dobré znovu zvážit převod části financí do třetí osy i v České republice, protože podpor na regulaci trhu nevyužívá. Reforma vína bude jedním z hlavních témat, o nichž bude česká ministryně zemědělství hovořit s evropskou komisařkou pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerovou Boelovou během její návštěvy ČR 23. a 24. listopadu.

Ministři zemědělství Česka, Slovenska a Maďarska se také dohodli, že budou společně hledat cesty, jak zmírnit důsledky rozhodnutí cukrovarnické společnosti Eastern Sugar ukončit výrobu cukru v těchto třech zemích. „Analyzujeme možnosti, zda by alespoň část kvóty mohla v těchto státech zůstat. Pro zemědělce také budeme chtít vyšší odškodnění než navrhovaných 12,5 procenta z restrukturalizační podpory 730 eur za tunu cukru,“ upřesnila ministryně Vicenová. Odchodem Eastern Sugar by Česká republika přišla o 22,5 procenta národní kvóty cukru, Maďarsko o 27 procent a Slovensko o 34 procent. Celkem by tyto státy přišly o možnost vyrábět zhruba 280 700 tun cukru a plocha pro pěstování cukrovky k výrobě cukru by se snížila přibližně o 35 tisíc hektarů.

Táňa Králová

tisková mluvčí MZe
   
 
© 2006 Ministerstvo zemědělství