Nákladní automobily největšího českého cukrovaru TTD Dobrovice nejspíš začnou jezdit na biolíh. Nebude to však důkaz, že i v Česku se konečně prosazují biopaliva - ale naopak projev zoufalství podnikatelů. "Nalijeme líh do aut, zavoláme novináře a uděláme aspoň propagační akci," říká šéf Dobrovic Oldřich Reinbergr. Jeho firma jako jediná v zemi už začala biolíh z cukrovky vyrábět - ale nemá v tuzemsku odbyt. Čeští politici odsouvají zavedení biopaliv rok co rok. Naposledy termín posunuli na polovinu letošního roku. V příkrém rozporu s tuzemskou praxí je přitom záměr Evropské unie prosadit biopaliva a bioenergie co nejvíc a co nejrychleji. "Zemědělci se mohou stát ropnými šejky Evropy," zaznělo dokonce z úst evropských politiků na prestižním agrosalonu Grüne Woche, jenž se koná v Berlíně.

Pětina energie bude "bio"

Záměry Bruselu jsou ambiciózní. "Cílem je krýt pětinu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů," potvrdil v Berlíně předseda Evropské komise José Barroso. "Podíl biopaliv by měl přitom dosáhnout v roce 2020 nejméně deseti procent," dodal.

Některé země už vodu, slunce a zelenou hmotu pro získání energie využívají. Jinde jsou na tom jako v Česku. Ke státům, které na bioenergie vsadily, patří hlavně ekonomicky i politicky vlivné Německo. "Obnovitelná energie sníží naši závislost na klasických zdrojích. Zároveň je šancí pro zemědělce, kteří nemají kam prodávat přebytky," zdůraznila německá kancléřka Angela Merkelová.

Bruselská agrokomisařka Mariann Fischer Boelová považuje výrobu paliv a energie "na polích" za záchranu pro celý evropský venkov. Desetitisíce lidí v unii totiž vesnici i přes obrovské agrární dotace opouštějí. "Výroba bioenergie může přinést až tři sta tisíc nových pracovních příležitostí, většinu z nich na venkově. Proto vyzýváme členské země k tomu, aby toto téma prosazovaly i v politice pro venkov," upozornila Boelová. Barroso přidal konkrétní příklad: Využívání kukuřice na výrobu bioplynu v Německu podle něj dává podnikatelskou šanci celé nové generaci tamních farmářů.

Rolníci, kteří pěstují energetické plodiny - cukrovku nebo obilí pro biolíh, řepku na bionaftu nebo různé dřeviny pro spalování v teplárnách a elektrárnách - dostávají speciální dotace. Je to 45 eur (necelých 1300 korun) na hektar.

Budou dotace pastí?

Elektřina ze slunce nebo biolíh z obilí jsou zatím dražší než z klasických zdrojů. Proto jsou dotovány. Dotace jsou ale zároveň největším rizikem pro budoucnost obnovitelných zdrojů.

I na berlínském fóru čelili politici klíčové otázce: Neskončí evropská biopaliva ve stejné pasti jako celá dosavadní agrární politika? Ta je přece kvůli masivním dotacím a ochraně trhu neschopná přímé konkurence se světem. Zahltit Evropu biolihem je přitom připravena například Brazílie, největší a zároveň nejefektivnější výrobce biolihu na světě. "Máme hodně chudých lidí a musíme vyvážet to, co máme," upozornil také v Berlíně evropské politiky Linneu Carlos da Costa Lima, státní tajemník brazilského ministerstva zemědělství.

Brusel tvrdí, že paliva nebo energie z obnovitelných zdrojů bude i Evropa vyrábět stále levněji. "Dosavadní produkci biolihu z obilí nebo řepy nahradí postupně továrny druhé generace. Ty budou získávat energii efektivněji z rostlinných zbytků a nejrůznějších odpadů," plánuje Boelová. Například Německo takový typ podniků už chystá. Pro tuzemce je zatím hudbou budoucnosti. "Vždyť naši politici nejsou schopni připravit legislativu ani pro ten normální biolíh," konstatoval dobrovický šéf Reinbergr, když v Berlíně naslouchal bruselským vizím.