Avšak se závěry, které tradičně přijímá všech 27 ministrů jednomyslně, jsou některé země nespokojené. „Maďarsko a Polsko se obávají závazné povahy cílů,“ uvedl podle EurActiv.com nejmenovaný bruselský úředník.

Je ale pravděpodobné, že neshody se na poslední chvíli zmírní díky podpoře zbývajících členských států. V podobném závěru, který ministři energetiky přijali v polovině minulého týdne se říká, že Rada „podporuje celkové ambiciózní cíle EU na omezení emisí skleníkových plynů do roku 2020 jako klíčovou součást globálního úsilí“ o omezení globálního oteplování.

Závěry, které ministři přijmou, budou poté předloženy ke konečnému schválení čelním představitelům EU, kteří se sejdou ve dnech 8.-9.března v Bruselu. Konkrétní legislativní návrhy Komise připraví později v průběhu roku.

Podle výše uvedeného zdroje bude většina členských zemí EU souhlasit se zvýšením 20% „jednostranného“ cíle na 30% za předpokladu, že bude dosaženo mezinárodní dohody o snižování emisí ve všech vyspělých zemích včetně Spojených států. Švédsko a Dánsko dokonce podporují návrh stanovit tento cíl jako právně závazný, ačkoliv v tomto postoji zůstávají osamocené.

Finsko na počátku února vyjádřilo nad návrhem Komise své „pochybnosti“, ale dodalo, že plánu nebude bránit. „Finsko není přesvědčeno o tom, že stanovení jednostranného cíle urychlí vyjednávání a chápe model jako příliš komplikovaný,“ uvedlo ministerstvo životního prostředí v tiskovém prohlášení.

Ministři EU mají zítra jednat i o sdílení nákladů omezování emisí oxidu uhličitého – tj. o tom, o kolik musí jednotlivé země v rámci jednotného evropského cíle omezit své emise. Finský ministr průmyslu Mauri Pekkarinen se obává, že dopady budou pro jeho zemi neúměrné

Cizinci od května asi získají možnost legálně nakupovat českou zemědělskou půdu. Podle předsedy Svazu vlastníků půdy Františka Jandy se ale nemusíme bát, že dojde k masivním výprodejům půdy zahraničním zájemcům. "Cizinci, kteří naši půdu chtěli, si ji už koupili," tvrdí.