HN: Proč jsou pozemky v Česku tak laciné?
Možná, že se to bude zdát podivné, ale skutečnou příčinou nízké ceny zemědělských pozemků je politika státu, jejíž výsledkem je nefunkčnost trhu s půdou.
Zatímco ceny ve všech oblastech trhu jsou již s Evropskou unií srovnatelné, cena zemědělské půdy se nemění. Půda za socialismu neměla cenu a zvyk je železná košile. K funkčnímu trhu s půdou je zapotřebí nabídky a poptávky. Obě tyto nezbytné podmínky funkčního trhu jsou u nás deformované.
Malá poptávka ze strany současných uživatelů zemědělské půdy je způsobena současným výhodným nízkým nájmem, který je u nás rovněž desetkrát nižší než v Evropské unii.
Další příčinou je ekonomická slabost našich zemědělců. Nabídka ze strany vlastníků zemědělských pozemků není také veliká. Omezuje se na případy potřeby vyrovnání dědiců nebo na řešení tíživých finančních situací. Vlastníci čekají, až bude cena půdy srovnatelná s cenou ve státech unie.

HN: Jak lze rozhýbat trh s půdou? Poté pochopitelně poroste i její cena.
Zemědělci hospodaří převážně na pronajaté půdě. Nájemní vztah ale není pevný jak z hlediska podnikání, tak i z hlediska ekologie krajiny.
Je nutné začít s podporou nabídky prodeje, zvýšením ceny půdy na srovnatelnou úroveň s Evropskou unií. K tomu doposud nebyla politická vůle.
K posílení poptávky je nutné nejprve omezit dosavadní legislativní ochranářskou politiku uživatelů tak, aby se neschovávali za dosavadní nízké a dlouhodobé nájmy a byli vystaveni potřebě nákupu. Současný stav nájemcům naprosto vyhovuje.Vlastníci půdy jsou omezeni s půdou svobodně nakládat a uživatelé půdy platí, nebo také neplatí už tak nízký nájem.

HN: Oficiálně cizinci zatím půdu v Česku kupovat nesměli, ve skutečnosti ji však kupovali. Jaký o ni měli zájem?
Jak známo, stát přijal v devizovém zákoně opatření o omezení prodeje půdy cizincům. Platnost tohoto omezení končí v dubnu. Osobně si myslím, že hromadné vykoupení půdy cizinci nehrozí. Ti cizinci, kteří půdy chtěli koupit, už ji mají. Zájem je především o komerčně využitelné pozemky.

HN: Jaké změny si slibujete od současné vlády?
Především doufáme, že ukončí povyšování uživatelských vztahů nad vztahy vlastnické. Slibujeme si od ní vybudování systému nástrojů a opatření, které by vedly k hospodaření především na vlastní půdě. S celou vážností je nutné si uvědomit, že útok na vlastnictví je útokem na demokracii. Požadujeme proto revizi zákonů, které omezují vlastnictví půdy. Požadujeme urychlení pozemkových úprav. Usilujeme rovněž o obnovení Národního pozemkového úřadu, který byl zrušen v padesátých letech minulého století. Tento úřad by problematiku půdy a krajiny řešil komplexně. Minulé vlády zcela izolovaly vlastníky půdy ve svém rozhodování. Požadujeme proto, aby náš svaz byl uznán jako připomínková organizace.

HN: Jak se podle vás budou do budoucna vyvíjet ceny půdy, jak dlouho lze ještě půdu nakupovat relativně levně?
V nejbližší době nelze očekávat posun v cenovém vývoji. Zemědělskou půdu bude možné nakupovat levně do té doby, než u nás začne fungovat trh s půdou. Mnoho takzvané levné půdy se ale neprodá. Vždyť zemědělci ani na tak levnou půdu nemají peníze. Cizinci si už potřebnou půdu nakoupili a navíc i jim vyhovují místní nízké nájmy.Výprodej levné půdy cizincům proto opravdu nehrozí. Na druhé straně ani vlastníci nemají zájem levnou půdu prodávat.
Je tu ještě jedna možnost, se kterou si zahrávají některé zájmové skupiny. Pod tlakem dalšího omezení vlastnického práva k půdě a hrozeb různých sankcí chtějí dotlačit vlastníky k dobrovolnému odevzdání půdy nebo aspoň k trvalému bezplatnému nájmu. To již tady v minulosti také bylo.
Baťovské město na východě Moravy po letech oživilo staronovou otázku: Vyplatí se nám zápis na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO?
"Zlín si zaslouží, aby byl zapsán v seznamu. Architektura města ještě není tak narušena. Ale za nějakou dobu už by mohlo být pozdě," říká senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD), která se snaží místní radnici přesvědčit, aby se o zápis ucházela. "Nemůžeme udělat ze Zlína skanzen. Objekty by měly Zlíňákům sloužit, ne je svazovat," oponuje primátorka města Irena Ondrová (ODS).
Nejde přitom jen o spor dvou političek z konkurenčních stran, učené debaty o zápisu vedou architekti, střet plní první strany regionálních novin.