Prostřednictvím 1. náměstka ministra Otakary Janoty již loni resort financí přislíbil uznání dodatečných bonifikací těm zemědělcům, kteří bez vlastního  úmyslu nedodrželi splátkový kalendář a byli potrestáni ztrátou státem garantovaného nároku na odpuštění těchto splátek (tzv. bonifikaci). Je tedy předpoklad, že po dlouhých a nikam nevedoucích jednáních s úředníky Mze i MF nabere tato problematika nový vítr.

Zelenou naftu jednodušeji
Zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR s ministrem financí také projednávali současný systém prokazování nároků na vratku spotřební daně ze zelené nafty, který je stále zbytečně složitý a hledali možné způsoby dalšího zjednodušení prokazování nároku. ASZ již v průběhu minulých měsíců byla v kontaktu s generálním ředitelstvím cel, jehož výsledkem by měl být sjednocený postup na všech celních úřadech. Miroslav Kalousek se shodl se zástupci Asociace na potřebě dalších konkrétních jednáních k této problematice. ASZ navrhuje aplikaci nárokového řešení zelené nafty s důrazem na praxí prověřené normativy spotřeby paliv na jednotku plochy bez dalších administrativních úkonů, které zatěžují zemědělce i úředníky na celních správách. 

Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR

Sázka na biopotraviny se může vyplácet stále víc
 
Víte, v jakém oboru zažívá potravinářství největší boom? Ve výrobě biopotravin. Celosvětově jejich roční prodej už dosáhl čtyřiceti miliard dolarů. I v Česku se obchodní řetězce začínají předhánět v nabídce biopotravin. Je to výzva pro tuzemské podnikatele, umocněná ještě dalšími specifickými podmínkami.
Poptávka stále roste

V tuzemsku roste trh biopotravinami ročně o desítky procent. Loni dělal maloobchodní obrat asi sedm set milionů korun. Přitom je Česko mezi vyspělými zeměmi stále "biotrpaslíkem". Zatímco třeba v Německu lidé utratí ročně za biojogurty a další ekologické pochutiny kolem padesáti eur, Češi zhruba dvacetkrát méně. Jenže právě to dává tuzemským podnikatelům obrovský prostor do budoucna, trh je hladový.

Potraviny s přídomkem bio zařazuje do své nabídky většina velkých obchodních řetězců, například Billou počínaje a Delvitou či Intersparem konče. "Bohužel však musíme shánět dodavatele v zahraničí, i když nabízíme spolupráci českým firmám," řekl například šéf Intersparu Martin Hruška.

I to je další šance pro domácí podnikatele. Zatím skutečně platí, že zvyšující se oblibu biopotravin v tuzemsku uspokojuje převážně zboží z dovozu.

Stát slibuje větší podporu

Jedna z příčin tohoto stavu spočívá v rozporu, který je mezi ekologickým zemědělstvím a samotnou výrobou biopotravin. S šestiprocentním podílem ekologicky obhospodařované půdy patří Česko na evropskou špičku. Jenže většinou jde jen o extenzivní pastvu skotu nebo kosení luk na takzvané ekoseno. Mnohem pracnější výrobou biopotravin se zabývá výrazně menší počet podnikatelů.

Teď však stát chystá změny, jež mají právě domácí biopotravináře výrazně podpořit. Právě tento týden ministr zemědělství Petr Gandalovič rozhodl, že sníží dotace na "ekoseno". "Ušetřené peníze dáme právě na podporu výroby biopotravin, na konkrétní projekty podnikatelů," slíbil ministr. Zatím ovšem jeho slib nemá ještě konkrétní náplň.

Koncem února Gandalovičův úřad připravil také Program ekozemědělství. Musí ho ještě projednat Rada vlády pro udržitelný rozvoj, případně samotný kabinet. Přesněji řečeno: vláda ještě musí do programu "nalít" peníze.

Od příštího roku by program měl zajistit ročně dvacet milionů korun hlavně na propagaci a marketing biopotravin. "Poslali jsme také znovu žádost do Bruselu, abychom polovinu těchto peněz dostali ze zdrojů unie," dodává Martin Leibl z environmentálního odboru ministerstva.

Trh je zatím nenasytný

Inspiraci i radu najdou tuzemští podnikatelé především ve svazu ekologických zemědělců Pro Bio. Dobrou školou je ovšem také pohled za humna, především do sousedního Německa nebo Rakouska. Tam mají biopotraviny už řadu let doslova zelenou. "Také u nás převyšuje poptávka nabídku. A především biomléko zřejmě chybí skoro v celé Evropě," potvrdil například ekofarmář Josef Braun z obce Dürneck u bavorského Freisingu.

Chová přes dvacet krav speciálně na mléko a dělá několik druhů sýrů. Část prodává rovnou zákazníkům na farmě, ale může mléko dodat i mlékárnám. "I když je mléka nedostatek, neplatí nám za něj dost," stěžuje si Josef Braun jako každý správný zemědělec.

V Německu je ale situace přece jen jiná. Tamní spotřebitelé jsou už tak navyklí na bioprodukty, že biomléko je k mání například i v levných diskontech typu Lidl.

Trh s biopotravinami je zatím nenasytný. Pokud se čeští výrobci tohoto boomu zachytí, i západ pro ně může být dobrým odbytištěm. Pokud ne, vytlačí je časem naopak zahraniční dodavatelé i z domácího prostředí.

Zdroj: www.agris.cz