Evropská komise (EK) vydala podle mluvčí Ministerstva zemědělství ČR (MZe) Táni Králové takzvaná nová vodítka k poskytování přímých plateb, která ale přímo nehovoří o tom, že jedinou možností jsou top – up na hektar zemědělské půdy. „Také proto, že Evropská komise vydala nová vodítka až 17. ledna letošního roku, Česká republika proti takovému přístupu protestovala,“ zdůrazňuje mluvčí. Při technických konzultacích s Bruselem proto hodlá ministerstvo dospět ke kompromisu s cílem, aby ČR mohla letos pokračovat v podpoře vybraných komodit jako dosud. „Změnou bude, že jako referenční období se zvolí jakékoli datum zpětně před podáním žádostí,“ říká Králová. V novém režimu také nebudou zemědělci muset dbát na zatížení VDJ na hektar krmných plodin, jako tomu bylo dosud.

Nedořešené jsou zatím termíny pro evidenci stavů skotu, data by měla být podle mluvčí známa v první polovině dubna. Sazby podpor nebudou odlišeny podle jednotlivých oblastí. Žádosti o top-up bude možné podávat pravděpodobně do konce června, jejich výplata ale bude probíhat klasicky, tedy po vyplacení SAPS, které se začínají vyplácet 1. prosince.

Upřímně řečeno, zachovat stávající top-up v jiném režimu, ale v nezměněné struktuře v letošním hospodářském roce je korektní řešení. Bylo by totiž velmi špatné měnit pravidla či sazby dotací v průběhu sezóny (byť se to v našem i evropském zemědělství občas děje), ve které již mají podnikatelé zkalkulovány předpokládané příjmy, což je patrně základní argument, na který musí slyšet i Brusel. Jinak by se musel bránit oprávněnému nařčení z neoprávněného zasahování do podnikatelských podmínek, a to ještě za situace, kdy nejde o evropské peníze, ale naše národní dotace.

Z ryze teoretického hlediska by se Brusel neměl do struktury národních podpor míchat vůbec – když to neplatí. Jenže regulovaná společná zemědělské politika je bohužel něco jiného než jakákoli jiná odvětví. A stejně jako v řadě jiných případů na ní ani v tomto případě ČR nevydělá. Naopak. Podpory komoditně orientované na chmel, len nebo skot byly dosud celkem logické – v prvních dvou případech jde o určitá národní specifika (což deklarativně EU podporuje), která kromě toho nepatří mezi strategické komodity a jejich vyšší podpora nemůže zemědělce v dalších zemích EU ohrozit. V případě skotu zase ČR potřebuje navýšit stavy a „zazvěřit“ marginální oblasti v rámci žádoucí restrukturalizace oboru.

Co bude dál

Každopádně, až na změnu byrokracie se zhruba rok nic zásadního v top-up v ČR dít patrně nebude. Otázkou ale je, co bude dál. Podle všeho bude nutné top-up od příštího roku rozpustit do SAPS, což je jednak v souladu s cílem oddělení přímých plateb od produkce, lze je administrativně nejjednodušeji zahrnout do zjednodušených přímých plateb a především se zrovnoprávní podmínky pro začínající zemědělce, kteří by při kompromisním „jednoročním“ řešení změny top-up byli omezeni neexistencí referenčního období, tedy by vlastně nedostávali žádné podpory orientované na vybrané komodity. V případě skotu by také odpadlo držení co nejvyššího počtu zvířat k určitým termínům s cílem získat co nejvyšší možnou prémii.

Na druhou stranu se například v případě chmele nepochybně zhorší současné konkurenční podmínky našich pěstitelů vůči zahraničním, což pro ně rozhodně není dobrá zpráva. Zvláště, když jejich největším konkurentem je a ještě více bude sousední Německo, současný největší obchodní partner ČR v rámci EU, bohužel také v oblasti dovozů.

Petr Havel, zemědělský analytik