Po kukuřici přijdou na řadu brambory

V Česku velmi rychle roste počet zemědělců, kteří na svých polích pěstují geneticky upravovanou Bt kukuřici. Rozloha polí s touto plodinou by se letos mohla až ztrojnásobit.

Za poslední dva roky se počet zemědělců, kteří na svých polích nasadili geneticky upravenou kukuřici, k malé radosti ekologů zvýšil z 52 na 85.

"V roce 2005 se Bt kukuřice pěstovala pouze na 250 hektarech, loni už to bylo na 1290 hektarech. Letos opět očekáváme zvýšení počtu zemědělců, kteří budou geneticky upravenou kukuřici pěstovat," řekl deníku Aktuálně.cz Hugo Roldán z ministerstva zemědělství.

Česko je genetická velmoc

Oficiální čísla zatím nemá ministerstvo zemědělství k dispozici, nárůst plochy osazené Bt kukuřicí má být ale výrazný. "Předpokládá se více než trojnásobný nárůst ploch proti předchozímu roku," uvedl Roldán.

A kromě Bt kukuřice se nyní bojuje také o to, zda čeští zemědělci jako jedni z prvních v Evropě budou moci pokusně na Vysočině pěstovat geneticky upravené brambory.

Česko se tak řadí v pěstování geneticky upravených plodin mezi špičku v Evropě a je výjimkou i mezi zeměmi střední Evropy.

V okolních státech, jako je Maďarsko, Polsko nebo Rakousko, je totiž pěstování geneticky modifikované kukuřice zakázáno. Na Slovensku se pěstuje na omezené výměře 30 hektarů.

Největším pěstitelem geneticky modifikované kukuřice v Evropě je Španělsko s 48 000 hektary. Stejné množství jako Česko pěstují také mnohem větší Francie a Německo.

Česko patří ke špičce v pěstování geneticky upravené kukuřice k velké nelibosti ekologů. Těm se na geneticky upravených plodinách nelíbí zejména hrozba jejich nekontrolovaného rozšíření do okolního prostředí a kontaminace polí zemědělců, kteří geneticky upravenou kukuřici nepěstují.

Hnutí Greenpeace se tak dlouhodobě snaží zamezit pěstování geneticky upravené kukuřice. Loni tak Greenpeace například zveřejnilo utajované seznamy 57 farmářů, kteří jako první v zemi Bt kukuřici začali pěstovat.

Kukuřice odolná proti zavíječi kukuřičnému se pěstuje například v okolí Mikulova a Novosedel na jihu Moravy, v Kostelci na Kroměřížsku nebo v Dolních Břežanech u Prahy.

O brambory se bojuje

GM plodiny se začaly pěstovat kvůli své zvýšené odolnosti vůči škůdcům a plevelu.

Podle Františka Kocourka z pražského Výzkumného ústavu rostlinné výroby, který na několika lokalitách v Česku GM kukuřici americké firmy Monsanto pěstuje, má kukuřice po genetické úpravě výnosy větší až o 25 procent.

Zemědělci se nyní také zaměřují na brambory. Tři farmy na Žďársku chtějí vyzkoušet pěstování geneticky modifikovaných brambor, které slouží k výrobě škrobu.

Zatím ale nemají povolení ministerstva životního prostředí. "Řízení bylo přerušeno, tento týden se obnovuje. Je pravděpodobné, že místo tří lokalit půjde pouze o jedno místo v omezeném rozsahu," řekla deníku Aktuálně.cz Jarmila Krebsová z ministerstva.

Geneticky upravené brambory by se nepoužívaly jako potravina, ale sloužily by k výrobě škrotu, který je na rozdíl od klasických odrůd výhodnější pro výrobce papíru či lepidel.