Na rozdíl od předcházejících roků letos začali včelaři na střední Moravě s vytáčením medu velice brzy. Ovšem úplně stejně jako v předchozích letech se potýkají se spoustou problémů, počínaje nízkými výkupními cenami medu a hrozbou různých nemocí u včel.

»Rok, jako je ten letošní, za dobu, co se včelařením zabývám, opravdu nepamatuji,« uvedl pro Haló noviny Jaromír Hrdlička z Olomoucka, který včelaří již zhruba šest desítek let. Podle jeho slov se s vytáčením medu na Olomoucku, kde se ve velkém pěstuje včelami hojně navštěvovaná řepka ozimá, začíná zpravidla na přelomu května a června. »Letos jsem však musel začít vytáčet již 8. května, protože včely by neměly další nektar kam nosit,« konstatoval dlouholetý včelař s tím, že samozřejmě rámky s medem, které se včelám odebírají, musí být nejméně z jedné třetiny zavíčkované.

Výkupní ceny hluboko pod výrobními náklady

O letošní výnos medu tedy pan Hrdlička obavu nemá. Stejně má však se svým celoživotním koníčkem, včelařením, více starostí, než by bylo únosné. »Snažím se med, který u nás vyprodukujeme, prodat v okruhu svých známých. Výkupní ceny jsou totiž v současné době hluboko pod režijními náklady, které činí podle propočtu odborníků téměř čtyřicet korun na jeden kilogram medu,« zdůraznil zkušený včelař.

Náš malý průzkum mezi výkupci medu jeho slova potvrdil. Ve firmě Sedláček Bučovice nám sdělili, že v současné době řepkový med vykupují za 30 Kč za jeden kilogram. Firma Medocentrum Praha sice v časopise Včelařství inzeruje, že za med nabízí o pět korun více než ostatní, nicméně 10. května nám zde bylo při telefonickém dotazu sděleno, že nyní vykupují med za 31 Kč za jeden kilogram. A mnozí výkupci dokonce zatím ani nevědí, za kolik med budou vykupovat. »Počítat s tím, že by to bylo víc, než oněch třicet korun, se ale rozhodně nedá,« konstatoval Jaromír Hrdlička.

Obchodní řetězce vadí i včelařům

S dotazem, zda může včelařům s odbytem medu, respektive s výší či spíše níží výkupních cen nějak pomoci jejich »nadřízený«, jsme se obrátili na ústředí Českého svazu včelařů v Praze.

»Dělat se s nízkými výkupními cenami nedá nic, je to výhradně záležitost výkupců a včelařů, kteří jsou ochotni za ty peníze med prodat. Snažíme se však mezi našimi členy maximálně prosazovat tzv. prodej ze dvora, kdy spotřebitel nekupuje anonymní med v obchodě, který má mnohdy ke kvalitě dost daleko, ale nakupuje přímo od tzv. svého včelaře,« sdělil Haló novinám tajemník ústředí Českého svazu včelařů v Praze Miloslav Peroutka. Jak vzápětí doplnil, zatím se příliš nedaří dosáhnout toho, aby se v obchodních řetězcích, kde se prodává především dovozový med z neevropských zemí, prodával med odpovídající kvalitě tomu tuzemskému. »Chceme, aby z nedostatků zjištěných u medů v obchodních řetězcích byly vyvozovány příslušné závěry, sankce. Zatím se to ale opravdu nedaří. Nyní se však zablýsklo na určité zlepšení, když se o této problematice hovořilo na jednání příslušného podvýboru zemědělského výboru. Jeho vedení chce oslovit ministra zemědělství,« dodal Peroutka.

Vedle cen deptá chovatele i včelí mor

»Směšně nízké výkupní ceny medu nejsou jediným problémem, který včelaře trápí,« uvedl pro Haló noviny Vladimír Cihelka, předseda ZO ČSV Olomouc, což je jedna z největších základních organizací Českého svazu včelařů v České republice. Jak upřesnil, na Olomoucku se letos objevilo další ložisko moru včelího plodu, což je onemocnění, které v důsledku znamená nutnost u postiženého včelaře spálit všechno spalitelné.

»Nové ohnisko se objevilo v Radíkově, okolo ohniska je v okruhu pěti kilometrů tzv. ochranné pásmo, kde se provádějí kontroly včelstev a je zákaz všeho, co souvisí se včelami, prodávat. S výjimkou medu, který se však musí patřičně vyšetřit,« konstatoval Cihelka. Stejně jako v ostatních regionech i na Olomoucku se navíc včelaři potýkají s varroázou u včel. »Masivní výskyt je naštěstí v naší základní organizaci jen u jednoho včelaře a máme i chovatele, kteří mají svá včelstva úplně bez varroázy,« uvedl předseda olomouckých včelařů.

Nízké výkupní ceny medu a problémy se zdravotním stavem včel se odrážejí v tom, že zájem o včelaření upadá a chovatelů včel i včelstev ubývá. »V současné době je v naší základní organizaci evidováno 224 včelařů, kteří obhospodařují 2490 včelstev,« konstatoval Vladimír Cihelka. Před zhruba třemi desítkami let byl však tento počet, tedy včel i včelařů, v olomoucké základní organizaci dvojnásobný. »Není se co divit. Před rokem 1989, kdy peníze měly mnohem větší hodnotu než nyní, činila výkupní cena medu 35 korun za jeden kilogram. Přitom cena cukru, který včelaři potřebují na zazimování včelstev, činila 7,30 Kčs. No a dnes se med vykupuje za třicet, a cukr prodává mnohdy i za více než dvacet korun za kilo,« připomněl ještě dlouholetý včelař Jaromír Hrdlička.