Portál KIS

Anketa
Zaslouží si zemědělci daňovou úlevu v podobě tzv. zelené nafty, tak jako většina zemí v EU?
Hlasovalo 35110 lidí


Karla Malinová, 30. červenec 2007
Zálohy na plastové láhve
Nesouhlas se zavedením záloh na plastové láhve

Europoslanec Miroslav Ouzký nesouhlasí se zavedením záloh na plastové lahve a plechovky

Česká republika by neměla rušit něco, co dobře funguje – to je základní názor předsedy Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin MUDr. Miroslava Ouzkého týkající se úvah zavést v ČR zálohy na plastové lahve. Svůj postoj prezentoval europoslanec na jednání s představiteli Potravinářské komory ČR (PK).

„Byl by to velký zásah do zaběhnutého systému sběru a trídění odpadu z obalů. Česká republika vybudovala funkční systém a   vychovala spotřebitele  a teď toto chování bude pracně ekonomickými nástroji absolutně měnit. Pokud by mělo dojít k opakovanému využití PET lahví, tak jako lékař protestuji, protože toto opakované použití nemá s ochranou zdraví nic společného. Je to velice rizikové. V případě, že se nejedná o opakované využití PET lahví, tak říkejme, že se jedná o výkup odpadků,“ uvedl  MUDr. Miroslav Ouzký. Podle jeho slov by bylo navíc předpokladem pro zavedení záloh vytvoření velice nákladného a administrativně náročného systému přerozdělování finančních prostředků, který by kromě toho nahrával podvodům.

Podle Jany Ježkové, předsedkyně Výboru pro životní prostředí PK ČR, je v současné době ČR  hodnocena jako druhá nejlepší v třídění a recyklaci plastů v celé EU. Přesto přišlo Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) s návrhem změny systému. „Jedná se o novele o zálohování jednocestných obalů – PET lahví a plechovek  v době, kdy český si spotřebitel již vyšlapal cestičku ke žlutému kontejneru. Z této PET lahve ani plechovky se nikdy nestane obal, který opakovaně použijeme, to je ta mystifikace, kterou MŽP používá. Stane se z nich odpad,“ tvrdí Ježková.

Připomněla, že ČR spolu s dalšími zeměmi protestovala proti tomu, když se v Německu snažili zavádět zálohy ostrovním způsobem, tedy vracet lahve jen tam, kde je koupili. Německo muselo zavést výkup lahví ve všech prodejnách a k tomu velmi složitý systém.vyplácení záloh.„Když chtělo Maďarsko zavést zálohy, ČR protestovala, a teď to bude Česká republika, která přijde s notifikací do EU. Myslím, že na ČR bude pohlíženo s údivem,“ konstatovala Ježková. MŽP přitom hodlá převzít právě německý systém. Jenže podle Ježkové „Recyklace jednocestných PET lahví v Německu o něco stoupla, avšak recyklace plastů celkem poklesla. Je to logické, protože nikdo již tolik netřídí ostatní plasty. Navíc také stoupnou nálady na sběr a třídění všech ostatních obalů, protože PET lahve celý systém táhnou. Bylo by též velmi problematické vysbírat ostatní plasty,“ varovala proto Ježková.

Nelze opominout ani hygienická rizika v obchodní síti, kde především v menších obchodech budou jednocestné, neporušené obaly do doby  odvozu skladovány.  Na rozdíl od systému opakovaně použitelných obalů (např. skleněných pivních lahví) nebudou PETky ani plechovky umisťovány do přepravek, ale bude se tento odpad  někde shromažďovat, zbytky nápojů rozlévat a plesnivět, přitahovat hmyz a drobné hlodavce, což může způsobit kontaminaci ostatních druhů potravin.

Podle ředitele PK Miroslava Koberny přestali v Německu po zavedení systému výkupu spotřebitelé zálohované PET lahve kupovat, obchody je proto přestaly odebírat a výrobci vyrábět. „Objem zálohovaných obalů tak drasticky poklesl. To znamená, že spotřebitelé, obchodníci i výrobci se přesunuli k nevratným obalům, které nejsou zálohovány. To byl jediný efekt tohoto systému, kromě miliard EUR v utopených investicích například na zavedení linek na plnění zálohovaných plechovek,“ vypočítává důsledky Miroslav Koberna.

Potravinářská komora ČR proto preferuje jiné řešení. „Kdyby se 6-8 procent dalších spotřebitelů získalo ke třídění odpadů, pokrylo by to předpokládanou výtěžnost zálohovaných PET lahví. A kdyby se jen malá část peněz, které se předpokládají na zavedení tohoto sytému záloh, věnovala na vzdělávání a osvětu, tak by se určitě 8 procent nových spotřebitelů třídících odpad dalo získat,“ říká Ježková.


Hodnocení => průměr 423
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář