Vláda také přijala zákon o volném pohybu služeb, který zjednoduší podnikání českých firem ve všech zemích Evropské unie.

Čeští zemědělci by měli získat další miliardu korun na dorovnání přímých plateb, peníze by měl stát vzít z příjmů Pozemkového fondu ČR. Novelu zákona o pozemkovém fondu, pod jejímž návrhem jsou podepsáni poslanci ODS, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM i ministr zemědělství Petr Gandalovič, schválila vláda. Informoval o tom Petr Habáň z tiskového odboru ministerstva zemědělství.

Přesun peněz z rezerv na ministerstvo zemědělství

Návrh by měla podle ministra projednat sněmovna v takzvaném zkráceném řízení. "Dnešní rozhodnutí kabinetu navazuje na krok z poloviny prosince loňského roku, kdy vláda podpořila převod 1,1 miliardy korun z rezervních fondů ministerstva zemědělství a vládní rozpočtové rezervy do resortu zemědělství. Část z této sumy je rovněž určena na dorovnání přímých plateb. Plníme tím další část slibu, že se pokusíme zmírnit dopady škrtů v návrhu státního rozpočtu na letošní rok," uvedl Gandalovič.

Čeští zemědělci požadují navýšení přímých plateb na 90 procent úrovně, kterou dostává farmář v Německu, Rakousku či Francii. Dorovnání si vyžádalo dohromady asi 2,6 miliardy korun, zhruba půl miliardy korun již vláda uvolnila z rezervních fondů ministerstva zemědělství a vládní rozpočtové rezervy.

Také další peníze by měly podle předsedy sněmovního zemědělského výboru a spoluautora novely Jiřího Papeže (ODS) jít z nevyčerpaných peněz v rezervních fondech MZe. Navýšení peněz slíbil zemědělcům v říjnu premiér Mirek Topolánek. Nespokojení zemědělci tehdy chtěli vyjet s technikou na silnice a na protest proti krácení rozpočtu MZe zablokovat dopravu.

Volný pohyb služeb

Vláda také schválila návrh zákona o volném pohybu služeb. Nový zákon, který do českého práva přenáší evropskou směrnici o službách, podle ministerstva průmyslu a obchodu zejména malým a středním podnikům zjednoduší podnikání ve všech zemích EU i na domácím trhu. Vláda jej nyní předloží poslancům.

Zákon o volném pohybu služeb podle MPO například umožní poskytovat dočasně služby v jiných zemích unie pouze na základě povolení mateřskézemě.

Nebude tedy třeba dalších povolení v cizině. Zákon také mimo jiné rozšiřuje platnost tzv. tichého souhlasu úřadů. To znamená, že pokud se úřad ve stanovené lhůtě k žádosti podnikatele nevyjádří, považuje se jeho mlčení za souhlas.

Česká republika v posledních letech vykazuje rostoucí export služeb, jehož hodnota se předloni meziročně zvýšila zhruba o deset procent na 341,47 miliardy korun. Naproti tomu dovoz služeb do Česka v roce 2007 vzrostl téměř o sedm procent na 286 miliard korun. ČR tak v zahraničním obchodu se službami předloni vykázala přebytek 55,4 miliardy korun. Přesto podíl vývozu služeb na celkovém českém exportu v posledních letech klesá a Česko v této oblasti zaostává za řadou vyspělých zemí.

Na unijní trh bez bariér

Evropská směrnice týkající se částečného uvolnění unijního trhu se službami má být do českého práva zavedena do konce letošního roku. Volný pohyb služeb je jedním ze základních pilířů evropského jednotného trhu. Smyslem směrnice je, aby mohli podnikatelé nabízet své služby v ostatních zemích unie bez jakýchkoliv bariér.

Směrnici o částečném uvolnění trhu se službami v unii schválil Evropský parlament v polovině listopadu 2006 a jednotlivé členské státy ji musejí do národní legislativy převést do tří let. Evropská komise si od nové legislativy slibuje nastartování hospodářského růstu a vytvoření nových pracovních míst.

Zavedení směrnice přinese v Česku podle dřívějších odhadů MPO zvýšení růstu hrubého domácího produktu o 0,65 až 1,45 procentního bodu, což odpovídá přibližně 16,6 až 37,2 miliardy korun, a vytvoření zhruba 18 100 nových pracovních míst. Český export by měl vzrůst v tržbách o 12,3 miliardy korun.

Autor/ři: ČTK, mic, foto: Martin Svozílek