"Nevěřím, že by změna současného stavu byla před rokem 2013 možná," řekla deníku Fischer-Boelová. Právě nátlak na Brusel, aby všichni v unii brali stejné dotace už příští rok, byl jedním z důvodů čtvrtečních demonstrací zemědělců v Praze. Kolem 8000 demonstrujících z osmi evropských zemí požadovalo dorovnání dotačních podmínek mezi starými a novými členskými státy dříve než v roce 2013, ale také větší podporu pro chovatele mléčného skotu, které trápí nízké výkupní ceny mléka.
   

Jak uvedly HN, komise sama nerozhoduje o tak závažné změně, jíž by byla změna smluv o vstupu do EU z roku 2004. Fischer-Boelová ale vyjadřuje většinový názor ministrů zemědělství sedmadvacítky. "Nové země sice mají nižší dotace na produkci, ale zase berou víc peněz na rozvoj celého venkova," zdůraznila komisařka.

Reagovala také na připomínky českých farmářů, kteří obviňují zahraniční konkurenty z "nedovolených dotací". Například Agrární komora z toho podle listu několikrát osočila Rakušany, Němce či Poláky. "O žádných tajných podporách samozřejmě nevím," prohlásila Fischer-Boelová. Vysvětlila, že všechny země, tedy i Česko, mají možnost podle speciálního pravidla dotovat jednu farmu navíc částkou 7500 eur během tří let.

Komisařka rovněž uvedla, že zemědělská politika unie musí být i nadále společná. Kdyby se rozpadla, soupeřily by mezi sebou ve výši dotací svým farmářům ministři financí jednotlivých zemí. Konkurence by podle ní z trhu zmizela.

Ani po roce 2013, kdy unie začne pracovat s novým rozpočtem, se tak daňovým poplatníkům neuleví. Na podporu farmářů jde přitom polovina celého unijního rozpočtu, kolem 60 miliard eur. "Mnohem větší podíl z dotací však po roce 2013 půjde na rozvoj celého venkova, ne pouze na podporu produkce," řekla Hospodářským novinám Fischer-Boelová.