Ministerstvo financí ve snaze zpomalit růst schodku státního rozpočtu naplánovalo do budoucna zrušit národní dorovnání přímých plateb. Zemědělci by tak v následujících dvou letech přišli o 4,7 miliardy ročně, což se jim nelíbí.
    Proti záměru ministerstva financí se začátkem měsíce ostře ohradili zástupci Agrární komory i Zemědělského svazu ČR. "Co prosazuje exministr Kalousek, by vedlo k dramatickému znevýhodnění českých zemědělců. Už tak máme daleko nižší podpory, než jaké jsou nyní v případě farmářů starých zemí EU," řekl tehdy předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský.
    Čeští zemědělci podle něj v současnosti dostávají v průměrů 58 procent plateb jejich kolegů ve starých členských zemích."A to ještě nepočítám podpory sociálního a zdravotního pojištění, které třeba v Německu představují 250 eur na hektar," dodal.
    Podle Vorlíčka bude v době krize, kdy ministerstvo financí usiluje o zpomalení výrazně narůstajícího schodku státního rozpočtu, vyjednávání velmi těžké. Ministerstvo zemědělství se však bude snažit vyjednat možné maximum, uvedl. Vorlíček ČTK zároveň potvrdil, že pro letošní rok by tuzemští zemědělci měli dostat plné možné dorovnání plateb, které by tak nemělo být nijak kráceno.
    Rozpočet pro letošní rok původně počítal s poměrně výraznými škrty, které měly zasáhnout také dorovnávací platby. V říjnu loňského roku však zemědělcům, kteří hrozili celorepublikovými demonstracemi, dorovnání slíbil tehdejší premiér Mirek Topolánek. Dorovnání, především z prostředků Pozemkového fondu ČR, již podepsal prezident Václav Klaus.
    Materiál výdajové rámce státního rozpočtu na roky 2010 až 2012 v pondělí projedná vláda. Pro rok 2010 v něm bývalý ministr financí Miroslav Kalousek navrhl seškrtat rozpočet o 63 miliard korun, výdaje pro rok 2011 mají být nižší o 92 miliard.
     Čeští zemědělci začínali v roce 2004 na 25 procentech úrovně přímých plateb starých členských zemí. Takové postavení pro zemědělce z ČR a dalších devíti nově vstupujících států si v roce 2002 vymohla zejména Francie a vlády vstupujících států podmínky stvrdily v přístupových smlouvách. Letos, pět let po vstupu, mají tuzemští farmáři nárok na 60 procent výše plateb z unijních prostředků, dalších 30 procent jim může, ale nemusí dorovnat stát ze svého rozpočtu.
    Na nestejné podmínky mezi starými a novými členskými zeměmi upozorňují zemědělci v nových členských státech již dlouho. Zástupci agrárních organizací ze zemí východní Evropy se budou o společném postupu v této problematice radit začátkem června v Brně, řekl dnes ČTK prezident Agrární komory Jan Veleba.
    Ve stejném termínu se v Brně uskuteční neformální rada ministrů zemědělství a rybolovu. Jejím stěžejním tématem má být společná zemědělská politika EU po roce 2013, kdy se má úroveň dotací ve starých a nových členských zemích zcela vyrovnat. Farmáři z nových členských zemí by však chtěli srovnat podmínky dříve.