Celkově se loni průměrný plat ve všech odvětvích domácí ekonomiky zvýšil o sedm procent na 26.349 korun. Nejlépe byli placeni zaměstnanci v oboru finančního zprostředkování, kde průměrná mzda přesáhla 46.000 korun.
    Meziročně se o 9000, na 163.000 v posledním čtvrtletí, snížil počet zaměstnanců v odvětví, do kterého statistici kromě zemědělců řadí také zaměstnance v lesním hospodářství a rybářství. Na celkové zaměstnanosti se podílel 3,08 procenta. Odchod lidí z těchto oborů kvůli nízkým platům, ale též v důsledku strukturálních změn v ekonomice je dlouhodobým jevem.
    Podle předsedy zemědělských odborů Bohumíra Dufka je platová situace nejhorší v živočišné výrobě. Zemědělské podniky také upozorňují, že v důsledku trvajícího snižování stavů hospodářských zvířat lze očekávat propouštění zaměstnanců.
    Medián mezd, neboli mzda takzvaného prostředního zaměstnance, který podle statistiků mnohem lépe odpovídá skutečné mzdové úrovni v dané kategorii dosáhl v zemědělství, lesnictví a rybolovu taktéž podprůměrných 19.026. Medián veškerých odvětví byl o více než 3000 vyšší a dosáhl 22.127.
    Personál v hotelech a restauracích, jehož mzdy jsou dle statistik nejnižší, však podle odborníků často pobírá ve skutečnosti více peněz, než je vykazováno. "Zejména u číšníků se stále předpokládá, že dostanou spropitné anebo že si sami nakradou," uvedl již dříve prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Pavel Hlinka. Díky takzvaným dýškům jsou sice příjmy zaměstnanců restaurací vyšší, nepočítají se jim ale pro určení výše důchodu.
    Podle kolektivní smlouvy, kterou po dlouhém vyjednávání v lednu podepsali zástupci agrárních odborů a zemědělských podnikatelů tarifní mzdy zaměstnanců v zemědělství letos porostou v průměru o 3,52 procenta. Ve srovnání s loňskou je v důsledku hospodářské krize letos nasmlouvaný mzdový růst méně než poloviční. Loňská kolektivní smlouva počítala s růstem tarifů o 7,2 procenta a například také zvyšovala příplatky za přesčasy či víkendy.
    Výsledky získané při strukturálním zjišťování mezd jsou odlišené než při obvyklém šetření. Metodika se totiž liší od běžného výpočtu průměrných mezd. Nezahrnuje například zaměstnavatelem neplacené nepřítomnosti na pracovišti. Do šetření také nejsou zahrnuti zaměstnanci se zkrácenými pracovními úvazky a je prováděno pouze na vzorku podniků.

ČSÚ: