Před více než pěti lety země EU-10 vstoupily do Evropské unie. Zemědělci se seznamovali s principy společné zemědělské politiky a žili v naději, že právě tato politika jim pomůže, aby se dostali z potíží po transformaci a privatizaci a překonali důsledky nevýhodně vyjednaných přístupových smluv. Věřili, že otevření trhu unie pomůže novým zemím EU-10 ve stabilizaci zemědělské produkce a že principy a nástroje společné zemědělské politiky pomohou posílit konkurenceschopnost agrárních sektorů nových zemí vůči starým zemím. Současný stav ale neodpovídá původním představám.

Po přistoupení nových zemí Evropské unie v roce 2004 byla do té doby jednotná společná zemědělská politiky (SZP) rozčleněna na dvourychlostní, respektive na dvoukolejnou, umožňující růst agrární produkce ve starých členských zemích a  útlum produkce v nových přistoupivších zemích.

Co je třeba řešit

Hledáme odpovědi na tyto otázky:

• Co se to děje se zemědělstvím v Evropské unii?

• Proč zemědělci jdou do ulic?

• Proč v řetězcích potravinových obchodů nacházíme stále víc produktů dovážených? V České republice za pět let stoupl dovoz agrárních produktů o 100 % - o 56 mld. Kč.

• Jaká opatření mohou zlepšit českým potravinám přístup do obchodů?

• Proč politici stále silněji kladou otázku - je třeba zemědělství dotovat?

Jak jinak než výrobou potravin by si mohl venkov vydělávat na živobytí? Bez dotací se nedá v Evropské unii udržet potravinovou bezpečnost, konkurenceschopnost, nízké ceny potravin a požadavky na kvalitu. Ptáme se, je sociálně únosné zdražit potraviny a draho rozdělovat sociální dávky sociálně slabším občanům? Není jednodušší přes podporu zemědělství udržovat nízké ceny potravin? A jestliže ano, je správné dotovat zemědělce francouzské či rakouské víc než české? Je v současné krizi a rostoucí nezaměstnanosti produkce potravin podřadnější než výroba automobilů dotovaná šrotovným? 

Odpověď vidíme v řešeních:

• Znovu projednat a změnit nekorektní podmínky přímých plateb v nových zemích, které jsou příčinou nerovné soutěže proti zemědělcům bývalé EU-15, které platí až do roku 2013. Do té doby může významná část zemědělských podniků v nových zemích skončit podnikání v konkurenci se zeměmi EU-15, které mají silněji dotované potraviny.

• Do zásadního vyřízení poskytnout mimořádné podpory z EU zemědělským podnikům nových zemí k vyrovnání plné výše dotace top-up zatím vyplácené z národních zdrojů, aby jim pomohly do vyrovnání přežít a alespoň částečně obstát v konkurenci. Musíme přece vidět, že platby top-up z národních zdrojů představují vyšší výdaje nových členských zemí na platby do EU, například v ČR platby top-up představují zvýšení plateb o 0,2 % HDP – z 1,07 % ve starých zemí EU na 1,27 HDP pro ČR.

• Zákonným způsobem zmírnit tlak supermarketů na snižování cen zemědělských producentů a cen potravin od průmyslových výrobců pod úroveň vlastních nákladů. Například: Cena mléka prvovýrobců je nyní o třetinu nižší než náklady na jeho produkci, zatímco spotřebitelská cena je asi dvoj až trojnásobek ceny prvovýrobců. V průměru sledovaných cen potravin ČSÚ klesá podíl příjmu zemědělců v České republice na konečné ceně, zatímco podíl marže obchodníků u sledovaných potravin ČSÚ vzrostl z 20 na 35 procent a podíl zpracovatelů zůstal přibližně stejný.V České republice ceny zemědělských výrobců za 1. čtvrtletí 2009 proti 1. čtvrtletí 2004 – tedy před vstupem do Evropské unie, klesly na 64,4 %, zatímco ceny vstupů jsou na 100,1 %, ceny zpracovatelů jsou na 97,3 % a spotřebitelské ceny potravin na 98,4 %. 

Nespravedlivý dvojkolejný přístup pokračuje

Dvojkolejný přístup byl uplatněn nejen v průběhu uplynulých pěti let od vstupu nových členských zemí do EU, ale i při projednávání a schvalování kontroly zdraví SZP – health check a při řešení důsledků světové finanční a hospodářské krize.

• Je přiměřené a spravedlivé, aby přímé platby v roce 2008 činily v průměru na hektar zemědělské půdy ve starých zemích 255 eur a v nových zemích jen 98 eur? Rozdíl 157 eur na hektar? Tyto rozdíly se nedají vykompenzovat ani vyšším přídělem finančních prostředků do Programu rozvoje venkova pro nové země, kde je skutečný rozdíl pouze 54 eur na hektar zemědělské půdy, tedy pouze dvojnásobek proti EU-15, tedy ne tak, jak uváděla v Praze komisařka Marian Fischerová Boelová šestinásobek. Očekávali jsme řešení tohoto problému, nikoli jen konstatování v health-check, že EU se tím bude zabývat.

• V rámci schvalování healt-check bylo například starým zemím umožněno rozdělit si nevyčerpané prostředky z rozpočtu EU do 4 % přímých plateb. Přistupující země ale mohly přímé platby zvýšit zhruba o 1 % na úkor energetických plodin. Proč se neumožnilo navýšit přímé platby z rozpočtu EU alespoň o 10 % z placených 30 % národních top-up, jak jsme požadovali?
• Starým zemím byl uvolněn set-aside a osetím další orné půdy se zvýšila produkce obilovin řádově o 30 milionů tun (asi o 15 %), a tím i se přispělo k růstu příjmů zemědělců ve starých zemích, ale také k poklesu cen obilovin i v nových zemích bez jakékoli kompenzace.

• Při řešení důsledků finanční a hospodářské krize je nejvíce postižen sektor mléka. Pouze Německu bylo ale umožněno vytvořit si záchranný mléčný fond.

Proč, když se projednával health-check, se neřešily dopady hospodářské krize na agrární sektor?  Evropská komise nereagovala, jakoby se krize zemědělství netýkala. Naopak, při rozdělování úspor kapitoly zemědělství - Barossova balíčku s částkou pět miliard eur – nejprve chtěla Evropská komise ponechat zemědělcům 1,5 mld. eur, potom jen 1,2 mld. eur a nakonec zbylo jen 1,02 mld. eur. Bohužel, ani od COPY/COGECY nebyly slyšet žádné námitky.

My letos jsme třikrát protestovali u komisařky Marian Fischerové Boelové a například požadovali převést  asi 675 mililionů eur na vyrovnání přímých plateb nových zemí v roce 2010. Rozhodnutí však bylo opačné, původní návrh byl snížen o 498 milionů eur.

Včera jsme teprve dostali první odpověď od eurokomisařky M.Fischerové-Belové. Kromě jiného uvádí:  

„Za prvé musím říci, že si nemyslím, že zvýšení finanční obálky přímých plateb je efektivní cesta,  jak rychle eliminovat dopady ekonomické krize na zemědělství. Zemědělci celé EU se musí stát více konkurenceschopnými, a to může být dosaženo pouze určitými, specifickými a cílenými opatřeními. Zároveň musím říci, že není mým záměrem předkládat návrh na realokaci dalších finančních zdrojů pro nové členské státy, které nemusí být v souladu s podmínkami přístupových smluv“.

Přesvědčili jsme se, že vliv health-check (např. rozředění mléčných kvót) dopady krize ještě umocňují  (pád ceny mléka). Proto doporučujeme prioritně řešit dopady odbytové a cenové krize agrárního sektoru a realizaci opatření health-c heck v celé EU posunout  až od roku 2013.

Zemědělství v potravinové vertikále

Zemědělství je nejslabším článkem v potravinové vertikále. Cenová politika prakticky vzniká z vůle odběratelů a zpracovatelů a cenovým diktátem nadnárodních obchodních řetězců. Proto EU jako celek a každá země musí zajistit ochranu zemědělců, zejména legislativně (v rámci právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže, proti zneužití významné tržní síly, za využití institutu minimálních cen, atd).  Současnou příčinou krizových jevů je enormní zvýšení nerovnoměrnosti v rozdělování důchodů jak mezi finanční sférou a ostatními sektory, tak v rámci sektorů ve výrobních, zpracovatelských a distribučních vertikálách u potravin.

Nápravu této krize lze docílit zavedením účinné státní kontroly a soustavného nastavování mantinelů především obchodním řetězcům. Bez nastolení rovnovážného rozdělování důchodů v zákonných pravidlech Evropské unie tak, aby všechny složky vertikály stejným dílem kryly výrobní náklady, nelze očekávat ukončení krize v zemědělství. Situaci řeší jen odpovídající cenová úhradu.

Požadavky k rovnoprávnému postavení

Pro získání rovnoprávného postavení zemědělců v nových zemích v rámci Evropské unie požadujeme:

·         umožnit vytvoření záchranného mléčného fondu ve všech zemích EU;

·         vyrovnat přímé platby zemědělcům zemí EU-10 na úroveň přístupových smluv již v roce 2010 a od roku 2014 uplatnit stejná pravidla výpočtu sazeb přímých plateb v celé EU-27;

·         urychleně připravit v Evropské unii zákonné opatření regulující nekorektní praktiky obchodních řetězců.

Ing. Miroslav Jirkovský

předseda Zemědělského svazu ČR