Svět by kvůli zvýšené poptávce po zemědělských plodinách mohla zasáhnout nová vlna vzestupu cen potravin, varovala ve zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Za hlavní příčiny budoucího růstu cen FAO označila obnovený růst poptávky po potravinách v rozvojových zemích, pokračující a někde i rostoucí vládní podporu biopaliv a zvýšené energetické náklady v důsledku růstu cen ropy.

Ceny základních potravin klesly z maxim roku 2008, protože globální ekonomická recese oslabila poptávku. Zůstaly však nad úrovněmi před tehdejším prudkým růstem a na zvýšených hodnotách budou alespoň ve střednědobém horizontu i nadále. "Zároveň různé zatím skryté faktory mohou způsobit návrat k ještě vyšším cenám," uvedla FAO bez konkrétnějších odhadů.

Oživení poptávky po potravinách poženou rostoucí příjmy v rozvojovém světě. Potravinovou bezpečnost chudých však bude nadále ohrožovat vysoce kontroverzní podpora biopaliv ve vyspělém světě, kterou vlády udržují podle FAO "bez ohledu na situaci na trhu". Politika praktikovaná v Evropské unii i USA bude přímo zvyšovat ceny kukuřice a rostlinných olejů, nejčastějších surovin pro výrobu bionafty a bioetanolu, a nepřímo pak bude působit na růst dalších komodit, uvedla FAO.

Zvýšené ceny ropy pak zvednou farmářům výrobní náklady, což se do cen rovněž promítne. Ropa je vstupem jednak pro dopravu, ale i pro výrobu hnojiv a zemědělských chemikálií.

Index cen potravin FAO, který měsíčně zachycuje ceny obilovin, olejnin, mléka, masa a cukru, byl v posledních dvou měsících na maximu za 15 měsíců. Proti rekordnímu maximu z června 2008 však byl o 20 procent nižší.

FAO předpovídá, že zemědělská produkce v průmyslových zemích se v příštích deseti letech zvýší o 12 procent. V zemích Latinské Ameriky, Asie a bývalého Sovětského svazu však bude růst tempem mezi 53 a 75 procenty.

FAO opět zdůraznila potřebu dlouhodobých investic do zemědělství, které by zabránily potravinovým krizím podobným krizi roku 2008. Svět, zejména rozvojový, bude podle organizace muset ročně investovat 83 miliard dolarů (zhruba 1,6 bilionu Kč), aby během 40 let dokázal zvýšit produkci o 70 procent a uživit předpokládaných devět miliard lidí.