Zemědělské produkty pro pražský trh

Na několika místech v Praze by mohla v blízké budoucnosti vzniknout takzvaná farmářská tržiště, kde si lidé koupí přímo od soukromých zemědělců čerstvé potraviny. S jejich založením počítá společný projekt nadace Partnerství a občanského sdružení Archetyp. Vážný zájem o zřízení tržnic potvrdili zástupci některých městských částí i farmářů.

V zahraničí jsou taková tržiště obvyklá, v našem hlavním městě i v dalších českých a moravských městech však dnes téměř neexistují. Výjimkou je Zelný trh v Brně a trhy v několika menších městech. V Praze v minulosti fungovalo několik tržnic, například na Vinohradech, Pankráci, Smíchově či v Holešovicích, většina z nich však zanikla. V holešovické tržnici sice stánkový prodej přetrval, sortiment je však v současnosti zcela jiný než dříve. Převažují stánky s nepotravinářským zbožím, které často provozují u nás žijící Vietnamci. Nedostatek čerstvých a kvalitních domácích zemědělských produktů ve velkých městech dnes trápí nejen běžné spotřebitele či špičkové kuchaře, ale v poslední době čím dál hlasitěji volají po tržnici i představitelé jednotlivých městských částí.
Zmíněný projekt má podle jeho autorů kromě podpory odbytu produktů českých farmářů také zlepšit přísun čerstvých potravin a bylinek pro gastronomická zařízení. Prodej regionálních výrobků navíc podpoří místní ekonomiku, zatraktivní veřejná prostranství a pomůže obnovit komunitní život v obci, předpokládají. "Tržnice a tržiště získala v posledních letech spíše hanlivý nádech, přestože jsou tou nejjednodušší formou kontaktu mezi prodejci a zákazníky," uvádějí tvůrci projektu.
Místo pro tržnici
Podle informací internetového serveru apetitonline.cz zadalo hlavní město studii v níž odborníci vytipovali 17 pražských lokalit, které jsou nejvhodnější pro zřízení tržnice, a to především z hlediska dopravní dostupnosti, blízkosti centra apod. Jako ideální bylo zvoleno místo na náplavce mezi Palackého mostem a Výtoní. Koncem letošního ledna se uskutečnilo první oficiální jednání, kterého se zúčastnili zástupci městských částí, Středočeského kraje, farmářů a bioprodejen. Podle Daniela Mourka z Nadace Partnerství už tržnici odsouhlasily hlavní město Praha, Středočeský kraj a Praha 2 a nyní probíhají jednání s konkrétními prodejci. Pokud všechno dobře dopadne, mohla by tržnice přivítat první nakupující už letos v dubnu. Zřízení tržnice hodlá Nadace Partnerství a sdružení Archetyp podpořit také webovým portálem, který má sloužit jako virtuální náměstí.
Podle Mourka by na trzích měly být k dostání hlavně čerstvá zelenina, ovoce, bylinky, džusy a šťávy, ale také mléčné výrobky nebo řezané květiny od českých pěstitelů. "Bio by bylo vítáno, ale hlavní důraz bude kladen na místní a regionální výpěstky," podotkl. Tržiště by podle něj měly oživit také kavárny, stánky s občerstvením z místních produktů či doprovodný kulturní program.
Nejen centrum
O zřízení farmářského tržiště vážně uvažuje také například modřanská nebo suchdolská radnice. "Diskutujeme o tom. Už jsme dostali nabídku i od jiného soukromníka, který by dokázal něco takového uspořádat. Dali jsme také na web a do novin anketu, v které se mohou lidé vyjádřit, jestli by měli o tržiště zájem," uvedla místostarostka Prahy 12 Hana Jandová. Podle ní by se obyvatelé Modřan mohli takového trhu dočkat už letos na jaře, zatím by se ale konal spíše jednou do měsíce. Radnice však ještě nemá úplně jasno, které místo zvolí.
Suchdol by chtěl s tržnicí začít spíše až na podzim, kdy by mohla být nabídka ovoce a zeleniny větší. "Moc se mi ten nápad líbí, pomalu se začínáme s touto myšlenkou sžívat," uvedla suchdolská místostarostka Věra Štěpánková. Ani místní radnice ale nerozhodla, které místo pro tržiště vyhradí.
Zkušebně bylo loni zprovozněno také farmářské tržiště v pražských Klánovicích. Na dvoře místní školy nabízeli ovoce a zeleninu každou sobotu v říjnu a listopadu pěstitelé z Polabí. Návštěvníci trhů mohli zakoupit také kozí a kravské sýry, klobásky, vajíčka, mošty a med. "Zájem byl velký. Teď dojednáváme podmínky pro letošek. Znovu bychom to chtěli spustit od dubna," řekl tajemník klánovické radnice Stanislav Dušek.
Producenti mají zájem
Zájem farmářů o přímý prodej výpěstků v poslední době roste. Dostávají tak za svoji produkci lépe zaplaceno, protože se nemusejí dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se stále zvětšuje, zároveň však s sebou takový prodej nese i určitou nejistotu.
O účasti na trzích uvažuje například pěstitel zeleniny z Poděbradska Martin Kuchař. Na svých polích pěstuje brambory, mrkev, dýně, řepu či rajčata. Vzhledem k velikosti své produkce je nucen její část prodávat prostřednictvím velkoobchodu, který mu zaplatí jen třetinu až čtvrtinu ceny, za kterou by zeleninu prodal při přímém prodeji. Na druhou stranu mu však při této formě prodeje odpadá riziko. "Velkoobchod ode mě vezme dvě tuny zeleniny hned, na tržnici to dlouho trvá a není jisté, jestli ji vůbec prodám," řekl.
Záměr zřídit městské tržnice se zamlouvá také ministerstvu zemědělství, které by podle jeho mluvčího Petra Vorlíčka jejich vznik do budoucna mohlo podpořit i finančně v rámci některého ze svých dotačních programů.
Plánování vzniku farmářských tržnic však není zdaleka jedinou podobnou aktivitou sedláků v poslední době. Jak náš týdeník již informoval, například soukromý zemědělec František Němec z Netína na Žďársku začal sestavovat databázi zemědělských farem s prodejem ze dvora nebo s přímými dodávkami zákazníkům. Po celé zemi také hromadně přibývají automaty na prodej čerstvého mléka a v blízké budoucnosti by prostřednictvím automatů měli zemědělci začít prodávat i další produkty.
Samostatnou kapitolou je pak prodej biopotravin, které stále více spotřebitelů nakupuje rovnou od ekologických zemědělců. Rostoucí oblibě se těší například přímo pěstiteli dodávané bedýnky s čerstvou zeleninou.