„V lidském organizmu se dvě třetiny železa vyskytují jako součást hemoglobinu a myoglobinu. Hemoglobin je složka červených krvinek zabezpečující přenos kyslíku, myoglobin je červené barvivo svalové tkáně zásobující kyslíkem svaly. Dále je železo stavebním prvkem řady enzymů. Podílí se na ochraně organizmu před radikály (je nezbytné pro imunitu). Důležité je také pro celou řadu neuropřenašečů, a tedy pro kognitivní funkce – vnímání, pozornost, schopnost se učit.“

  JAK SE PROJEVUJE NEDOSTATEK ŽELEZA. Nedostatečné množství železa způsobuje chudokrevnost (anémii) a snížení obranyschopnosti, což vede k častějšímu výskytu infekčních onemocnění. Problémy s transportem kyslíku do periferií se snaží naše tělo kompenzovat krátkým zrychleným dýcháním, plíce i srdce pracují rychleji. Nedostatečné okysličení charakterizuje bledá, nezdravě vyhlížející, tzv. anemická pokožka. Kromě toho se dostavují únavy, slabosti až mdloby. Mezi další příznaky nedostatku železa patří snížená schopnost koncentrace a pozornosti. U dětí se objevují problémy s pamětí a učením, které mohou vést až ke zhoršení prospěchu. Je prokázáno, že po zvýšení přísunu železa anemickým dětem se jejich kognitivní funkce značně zlepšily. U malých dětí může deficit železa způsobit celkové opoždění v psychomotorickém vývoji. Některé prameny uvádějí i negativní vliv na rozvoj řeči. Dalšími nespecifickými symptomy jsou bolesti hlavy, podrážděnost, nechutenství, zácpa a nadýmání, kožní skvrny, bolavé koutky úst, popraskaná a suchá kůže, vypadávání vlasů a lámavost nehtů, porucha termoregulace (zimomřivost) apod. Jaká je denní doporučená dávka tělo potřebuje přibližně 25 mg železa denně. Větší část tohoto množství si tělo zajistí samo např. využitím železa z odumřelých červených krvinek. Dospělý člověk proto potřebuje přijmout ze stravy jen přibližně 1 mg železa denně. Bohužel, železo ve stravě dokážeme využít jen velmi omezeně, proto se doporučuje, abychom ve stravě přijímali přibližně 10 mg železa denně. Při ztrátě krve se spotřeba železa zvyšuje. Menstruující ženy, osoby po operacích či dárcovství krve by měly zvýšeným příjmem železa podpořit tvorbu červených krvinek, tj. dodávat tělu přibližně 15 mg denně (s ohledem na množství ztráty krve). Zvýšené nároky na železo mají také děti v období růstu, těhotné a kojící ženy. Pozor na předávkování železo je pro organizmus nezbytné. Zároveň je to ale těžký toxický kov, jehož nadbytek v těle je pro organizmus škodlivý. K předávkování železem může typicky dojít např. užitím většího množství potravinového doplňku s obsahem železa. Dětský organizmus je smrtelně ohrožen už při relativně malých dávkách. Hlavními příznaky jsou zvracení a průjmy (někdy s příměsí krve), velké bolesti břicha a ztráty tekutin. Dbejte proto na to, aby se takové doplňky dětem nedostaly do rukou.

  TĚHOTENSTVÍ. Těhotné ženy dokáží lépe využívat železo obsažené ve stravě, zároveň ho však i více potřebují (přibližně 25 mg denně). Část z tohoto množství odčerpává ženě samotný plod převážně

v období druhého a třetího trimestru. Nedostatek železa může negativně ovlivnit zejména vývoj mozku dítěte. Obecně lze tvrdit, že dostatečné krevní zásobení placenty je pro výživu plodu velmi důležité a deficit železa může vést až k předčasnému porodu či nízké porodní váze dětí.

DĚTI A DOSPÍVAJÍCÍ. Děti se rodí s dostatečnou zásobou železa přibližně pro první 4 měsíce. V kombinaci s přísunem železa v mateřském mléku by nemělo docházet k jeho nedostatku minimálně do 6. měsíce věku. Také umělá výživa pokrývá denní potřebnou dávku (do 6. měsíce 3 mg denně) a není tedy nutné železo jinak doplňovat. Později můžeme zařadit cereální kaše s obsahem železa. Mezi 7. –12. měsícem se zvyšují nároky na přísun železa (přibližně 6–9 mg denně). Je důležité, aby potraviny podávané dítěti v tomto období byly bohaté na železo v lehce vstřebatelné formě. Potřeba železa se s věkem postupně zvyšuje. Údaje o doporučené denní dávce se však podle různých zdrojů značně liší. Orientačně můžeme zvyšovat denní přísun mezi 1.–7. rokem přibližně o 0,5 mg ročně. V období rychlejšího růstu, 8–12 let, pak o něco více (přibližně o 0,75 mg za rok). Od 13 let bychom měli počítat s denní dávkou okolo 15 mg.

  POTRAVINY S VYSOKÝM OBSAHEM ŽELEZA. Železo se v potravinách vyskytuje ve dvou formách, hemové a nehemové. Hemové železo je obsaženo v potravinách živočišného původu. Jeho výhodou je lepší využitelnost pro lidský organizmus. Dobře totiž proniká střevní membránou, i tak ho ale naše tělo absorbuje jen 10–20 %. Z potravin rostlinného původu dokážeme železa absorbovat ještě méně. Pro jeho dobré vstřebávání je navíc potřebná přítomnost vitaminu C. Dostatek vitaminu C je, jak známo, především v zelenině a ovoci (nejlépe v syrovém stavu).

 ROSTLINNÉ ZDROJE. Z rostlinných zdrojů jsou na železo nejbohatší ořechy, luštěniny a obilo-viny; sójová mouka (ze které se vyrábí sójové maso) obsahuje dokonce třikrát více železa než hovězí maso. WHo (světová zdravotnická organizace) doporučuje hojnou konzumaci broskví, meruněk, švestek, hroznového vína a rozinek nejen jako vynikající zdroj železa, ale také pro svou schopnost vstřebávání. Mezi potraviny rostlinného původu, které jsou bohaté na železo, patří ještě pažitka, petrželová nať, zelí, brokolice, zelená listová zelenina a zelenina obecně, semena dýní, pšeničné klíčky, datle, kakao, fíky, rybíz, borůvky, mořské řasy, kokosová moučka a koření – majoránka, kari, vanilka, paprika. Nenechme se zmást Pepkem námořníkem! Jeho „železná síla“ ve špenátu zřejmě původ neměla. Mylné tvrzení o extrémně vysokém obsahu železa ve špenátu prý vzniklo chybným posunem desetinné čárky při výpočtu – špenát obsahuje železa jen o trochu víc než kapusta.

ŽIVOČIŠNÉ ZDROJE. Velké množství dobře vstřebatelného železa obsahují vnitřnosti, zejména játra. na ty ale pozor v období těhotenství, neboť mají zároveň vysokou hladinu vitaminu A, který vývoj plodu může negativně ovlivnit. Dostatek železa obsahují červená masa, vhodné je i maso drůbeží (ideálně to tmavé), vejce, ryby a korýši.

 ZÁVĚR. Železo je pro lidský organizmus důležitý a nepostradatelný prvek. U dětí je naprosto nezbytné pro růst, vývoj a imunitu. při pestrém a zdravém stravování by jeho deficit neměl nastat. V období rychlého růstu dítěte, a tedy zvýšené potřeby železa, je však důležité dbát na to, aby v jídelníčku byl dostatek potravin, které jsou na tento prvek bohaté.