Příkladem může být pšenice a vepřové maso. U pšenice soběstačnost vzrostla v letech 2004 až 2008 ve srovnání s obdobím 2001 až 2003 o třetinu, ale u vepřového masa klesla ve stejném období o šestnáct procent.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby nerovnováha mezi rostlinnou a živočišnou výrobou vede k ničení ceny komodit. Klesající stavy hospodářských zvířat způsobují přebytky rostlinných komodit, zejména obilí, a přispívají k pádu jeho výkupních cen, míní Veleba.
Cestou k rovnováze v zemědělství by mělo být podle prezidenta komory využití části rostlinné produkce pro energetické účely formou výroby elektřiny v bioplynových stanicích, výrobou tepla z biomasy a produkcí biopaliv pro dopravu. Podle představ agrární komory by do konce roku mohlo být v zemi asi 160 bioplynových stanic a do roku 2020 už tisíc s tím, že by vyprodukovaly 7,5 milionu MWh elektřiny a tepla. Ministerstvo průmyslu a obchodu si podle Veleby ale stanovilo v národním alokačním plánu v desetiletém horizontu jiný cíl. Uvažuje o vybudování pouze 360 bioplynových stanic s celkovým výkonem 2,7 milionu MWh.
Bioplynové stanice poskytují stabilní výkon po celý rok, argumentoval Veleba, což nemohou nabídnout solární a větrné elektrárny. Tisícovka bioplynek podle něj zužitkuje úrodu ze tři sta tisíc hektarů orné půdy a vytvoří patnáct tisíc pracovních míst.