V současnosti je v ČR k dispozici několik desítek automatů na prodej syrového mléka a počítá se, že do konce r. 2010 jich již budou stovky. Hygienici a veterináři většinou nejsou touto možností příliš nadšeni, ale předpisy toto umožňují. Jsou stanoveny požadavky na údržbu zařízení, na chlazení mléka, na jeho mikrobiologickou jakost a na označení. Panují však odůvodněné obavy, že spotřebitelé ve velké většině nerespektují pokyn, aby syrové mléko před konzumací převařili, a tak vzniká zdravotní riziko např. z přítomnosti listerie, kampylobakteru, salmonely, E. coli či stafylokoku. Převařením samozřejmě syrové mléko ztrácí vychvalovanou chuť i živou mikroflóru.

Termín „syrové mléko“ znamená nejen to, že mléko není pasterované, ale není vůbec ošetřené, tzn. není ani upraven obsah tuku odstředěním, takže je vyšší než 3,5 % u „plnotučného mléka“. Syrové mléko není podrobeno procesu homogenizace, tzn. tuk není stabilně rozptýlen, ale během stání vystupuje na povrch.

 Pravidla pro přímý prodej syrového mléka konečnému spotřebiteli jsou stanovena kombinací předpisů ES a ČR.

Nařízení 853/2004/ES stanovuje hygienické požadavky na syrové mléko a požadavky na hygienu provozu.

Obecné hygienické požadavky stanovuje nařízení 852/2004/ES a organizaci úředních kontrol potravin živočišného původu stanovuje nařízení 854/2004/ES.

Vyhláška 289/2007 Sb. obsahuje opatření, která nejsou stanovena přímo platnými předpisy ES a zapracovává směrnici 2002/1999/ES s veterinárními požadavky na zpracování a prodej živočišných potravin.

Tato prováděcí vyhláška k zákonu 166/1999 Sb. o veterinární péči mj.  upravuje prodej malého množství živočišných produktů z prvovýroby (zvířat, drůbeže, zvěřiny, ryb, vajec, syrového mléka)  přímo z hospodářství („prodej ze dvora“).a s výjimkou mléka i prodej na tržištích. Malým množstvím mléka je míněno jednorázové zakoupení takového množství, které je využitelné denně v domácnosti spotřebitele. Tato vyhláška stanovuje, že syrové mléko bez ošetření může být prodáno 2 h po nadojení, poté však musí být zchlazeno na 8 oC a prodáno do 24 h. Prodej může být uskutečněn v místnosti oddělené od stájí a vybavené chladicím zařízením nebo prostřednictvím automatu. Předpokladem prodeje ze dvora  je schválení veterinárním úřadem, že je chov prostý tuberkulózy, brucelózy a nevykazuje známky jiných přenosných onemocnění, dále splnění hygienických požadavků stanovených  nařízením 853/2004/ES, včetně upozornění „Syrové mléko před použitím převařit“. Tímto způsobem nelze prodávat syrové ovčí a kobylí mléko.

Pravidla pro druhou možnost prodeje syrového mléka stanovuje vyhláška 128/2009 Sb., která přizpůsobuje veterinární a hygienické požadavky výše uvedených předpisů ES, pokud se týkají podniků, v nichž se zachází se živočišnými produkty (např. vymezuje velikost podniků s malým objemem výroby - výjimky z přílohy III nařízení 853/2004/ES). Z hlediska prodeje mléka je v této vyhlášce důležitá definice termínu „okrajová omezená činnost“, což znamená, že je možno na místní úrovni provozovat registrovanou maloobchodní prodejnu (tzn. i automat) nebo do ní dodávat produkty. V rámci této okrajové omezené činnosti může farmář prodávat denně nejvýše 500 l kravského mléka (100 l kozího nebo 50 l ovčího mléka), přičemž toto množství nesmí překročit 35 % produkce.  Pokud má jeden podnik více středisek (stájí s vlastní mléčnicí), může prodat v tomto režimu několikrát více. Z hlediska hygieny platí požadavky výše uvedených předpisů ES, zchlazení na 8 oC, uchovávání nejdéle  24 h a povinnost uvést upozornění na nutnost převaření mléka.

V rámci okrajové omezené činnosti může (s výše uvedeným množstevním omezením) farmář prodávat i pasterované mléko (tzn. krátkodobě tepelně ošetřené při teplotě kolem 70 °C), což je pro spotřebitele  hygienicky mnohem méně riskantní a nevyžaduje se upozornění na převaření mléka. V tomto případě už se nejedná o „prodej produktů prvovýroby“ (není to „prodej ze dvora“), tzn. neuplatní se vyhláška 289/2007 Sb., ale vyhláška 128/2009 Sb. Pasterované mléko může být z automatů prodáváno např. i ve školách (automat ve škole je podle vyhlášky 128/2009 Sb. považován  za „jiné maloobchodní zařízení“). Pokud by chovatel chtěl prodávat větší množství, než je 500 l/35 % produkce, musí získat status malé mlékárny (tzv. oválek).