Od 1. ledna 2010 platí v ČR deset upravených a rozšířených standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Na plochách označených jako silně erozně ohrožené musí zemědělec mimo jiné zajistit, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny a porosty obilovin a řepky olejné budou zakládány s využitím půdoochranných technologií, zejména setím do mulče nebo bezorebného setí (GAEC 2). Zabezpečení minimálních způsobů hospodaření na silně erozně ohrožených půdách omezuje smyv půdy, zpomaluje povrchový odtok a zvyšuje retenci vody v ohrožených místech. Společně s podmínkami definovanými ve  standardu GAEC 1 směřují tato opatření ke snižování rizika vodní eroze a k ochraně komunikací a dalších staveb před zaplavením nebo zanesením splavenou půdou.

Aktualizovaná verze vrstvy SEO půd je k dispozici od 1. července 2010. Porosty zakládané od tohoto data budou posuzovány již podle této vrstvy. Na půdách s porosty založenými v období  1.1.- 30.6. 2010 bude posuzováno dodržování standardu GAEC 2 podle vrstvy aktuální do 30.6.2010.  „Aktualizací chceme předejít situacím, kdy v některých případech nekorespondovala data uváděná v evidenci půdy (LPIS) s reálnou situací na půdním bloku. K těmto případům by v budoucnu již nemělo docházet,“ vysvětluje zavedení aktualizované vrstvy Ing. Martin Mistr, ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství MZe.

Informace o tom, zda se na půdních blocích nachází půda silně erozně ohrožená, mohou zemědělci nalézt v LPIS v záložce Eroze. V případě, že by došlo k nejasnostem, mohou se uživatelé půdního bloku obrátit na pracovníky místně příslušné AZV s žádostí o pomoc.

Dita Vrbová
tisková mluvčí MZe