„Panu premiérovi jsme předali detailní materiál o našich požadavcích,“ uvedl po schůzce Jan Veleba. „Reagujeme v něm na návrh současné vlády nedat v příštím roce zemědělcům žádné doplňkové přímé platby, ve zkratce nazývané Top up. Ty jsou přitom pro další chod tohoto oboru klíčové,“ dodal. Podle vyjádření zemědělců se jedná o částku danou kurzem koruny k euru v rozmezí od 4,6 do 4,8 miliard korun. Tyto doplňkové přímé platby jsou jednak hrazené ze státního rozpočtu a podílí se na nich i EU, která podle výpočtu je hradí té které zemi EU setrvale. “Pokud bychom nedostali od státu nic, jak se zamýšlí, pak je to další konkurenční nevýhoda našich zemědělců a další krok ke snižování už tak značně zúženého prostoru pro zemědělské podnikání,“ konstatoval Veleba.

V předloženém materiálu agrárníci uvádějí dva důvody pro plnou úhradu přímých plateb. Jednak se zabývají tak zvaně citlivými komoditami jako je chmel, len a produkce bramborového škrobu, které by bez podpory ztratily konkurenceschopnost a jejich produkce by se nutně dál snížila. Za druhé je to podpora jak dojných krav, tak skotu bez tržní produkce mléka, tedy jatečného a pro účely další reprodukce..

„Na tyto naše argumenty pan premiér reagoval slovy, že mu máme dát čas na prostudování si naší studie s expertním posouzením,“ řekl Jindřich Šnejdrla.

Velmi agrárníky potěšilo stanoviska Petra Nečase k dovozům nekvalitních potravin jako byla kupříkladu polská kuřata s větším výskytem salmonely.Za pilotní řešení pojal premiér zvýšení kontrol u potravin z dovozu. “Jsme rádi, že toto upozornění vzal premiér velmi vážně a chce pomoci zvyšovat kvalitu i u potravin, které sem přicházejí a nejsou vždy na požadované úrovni. Přitom právě často nekvalitní levné potraviny zužují prostor pro odbyt našich, velmi přísně sledovaných komodit a to jak ze strany veterinářů, tak inspektorů,“ uvedl Veleba a dodal, že od roku 2004 kdy ČR vstoupila do EU se velmi snížil vývoz českých komodit a z roku na roku vzrůstají dovozy potravin u nichž lze evidovat nižší kvalitu. Agrární komora toto své tvrzení nedávno dokladovala na vzorcích dovezených kuřat. Nechala si u akreditovaných laboratoří za 270 tisíc korun udělat rozbory a vyšlo najevo, že zejména kuřata z Polska, kde se ještě na základě vyjednané výjimky smí na jatkách chladit vodou a ne jen striktně vzduchem, mají nadlimitní množství salmonel.

„Naše země se při vstupu do EU zavázala stejně jako vlády dalších přistupujících zemí, že zemědělcům bude stanoveným podílem přispívat na přímé platby. Nechceme nic navíc,ale přes požadavek dodržet v tomto smyslu přístupové dohody nejede vlak,“ řekl důrazně po jednání u premiéra Jan Veleba.

Jak již dříve prostřednictvím uschovaného dokumentu potvrdil Zdeněk Jandejsek z potravinářské firmy Rabbit, v České republice se na příkaz veterinární správy od roku 1993 muselo na porážkách chladit jen vzduchem.Polsko si v EU ale vyjednalo výjimku a té se drží dodnes.“Přitom u nás si zpracovatelé kuřat museli draze vybavit novou technologií provozy za stamiliony, kvalitu garantujeme,“ uvedl Jandejsek. K nám jde ale po stotunách levnější polská drůbež, která v syrovém nebo nedopečeném stavu není zdravotně bezpečná.

„Tuto aktivitu vítám. Pokud by v příštím roce stát neuhradil zemědělcům přímé platby,mělo by to dopad na všechny farmáře bez rozdílu zda jde o malého rolníka nebo velkou zemědělskou firmu,“ uvedl Miroslav Drs z rodinné farmy Debrník u Soběslavi, jehož otec jako jeden z mála sedláků dokázal i v době minulého režimu hospodařit soukromě a jeho syn pokračuje na rodném gruntu. “Přímé platby se vztahují k půdě a proto z nich hradíme i ztráty, které v rostlinné výrobě vznikají. To je dáno výkyvy v cenách, jako tomu bylo kupříkladu vloni u obilovin,“ uvedl Drs, který předsedá Agrární unii.