Pravidla zvyšování platů jsou však v Unii jasně zakotvena a vypočítávají se na základě statistik. Ty berou v úvahu růst platů ve státní správě v osmi vybraných zemích a zároveň sledují růst životních nákladů v místě, kde ta či ona instituce sídlí. Určující je především situace v Belgii.

K dnes navrženému zvýšení platů musejí dát souhlas i členské země, které však protestovaly už proti růstu mezd v předchozím období (2009/2010). Komise tehdy na základě stejných výpočtů navrhla zvýšení platů o 3,4 procenta.

Členské státy, z nichž mnohé musely přistoupit k tvrdým a nepopulárním škrtům v rozpočtech i v případě vlastních státních zaměstnanců, nicméně schválily zvýšení jen o 1,85 procenta. Celá záležitost je nyní u evropského soudu v Lucemburku, přičemž rozsudek se očekává někdy v první půlce příštího roku.

Základní plat euroúředníků bez příplatků či náhrad se pohybuje od zhruba 2500 po téměř 18.000 eur měsíčně podle zastávané funkce. Jejich mzda tak výrazně překračuje průměrný plat v Belgii, který v hrubém základě činí necelé 3000 eur.