Několikanásobně dražší než doposud bude zejména vynětí těch nejkvalitnějších půd, které především má novela chránit. V důsledku výstavby ubývá v Česku denně 11 až 16 hektarů zemědělské půdy.
"Chceme, aby investoři více zvažovali, zda se jim vyplatí stavět na zelené louce nebo se zajímat například o pozemky brownfields," řekl ČTK Václav Marek z ministerstva životního prostředí. Navýšení poplatků se podle něj dotkne jak záborů pro výstavbu solárních elektráren, tak pro výstavbu skladů, obchodních center či továren. Naopak nezpoplatněno zůstává vyjímání půdy za účelem výstavby staveb pro bydlení, pokud jsou budovány na místech vymezených k tomu územními plány obcí.
Například v páté, nejhorší, třídě má odvod ze současných 17.000 Kč vzrůst na 38.000 korun, naopak v té nejlepší třídě bonity devětkrát, ze současných 82.000 korun za hektar na 937.000 Kč za hektar.
Jak koncem listopadu informovaly Hospodářské noviny, navýšení poplatků má státu v příštím roce přinést navíc 1,7 miliardy korun, které mají být součástí takzvaného protisolárního balíčku k zamezení skokového zdražení elektřiny.
Poplatky za vynětí půdy se v České republice nezměnily od roku 1992, patří k nejnižším v EU. Podle dřívějšího Markova vyjádření tak vůbec neplní funkci ochrany půdy. Novela má proto mnohem lépe hlídat půdu jako strategickou komoditu. Po zvýšení poplatku dlouhodobě volali také zemědělci.
ČTK, 29.12.2010