Srovnání s nedávnou dioxinovou aférou, která také propukla v Německu, sice v lecčem pokulhává, ale přesto lze najít několik společných rysů. Těmi dvěma základními jsou nepochybně strach spotřebitelů a zájem médií.
 

Oba ve vzájemné symbióze pustily zmíněné aféry do světa a tu současnou stále udržují v centru pozornosti, byť si to objektivně nezaslouží. Nechci ani v nejmenším zlehčovat tragické dopady současné nákazy. Přesto nejsou ani zdaleka srovnatelné s obyčejnou chřipkou, na kterou každoročně v Evropě umírají tisíce lidí, de facto bez povšimnutí médií a bez všeobecné paniky.
Aféry podobné té poslední se zřejmě budou opakovat i přes ta nejpřísnější preventivní opatření a jejich následky mohou být ještě citelnější. Media totiž dokáží v současné „globální vesnici“ vyvolat paniku z jakékoli i sebe absurdnější příčiny, a to se všemi, tedy i ekonomickými dopady. Z hlediska spotřebitele je tím nejjednodušším opatřením, jak se podobným potravinovým šokům bránit, konzumace produktů od prověřených lokálních dodavatelů. Pak by ani v případě zdravotních potíží neměl být problém s dohledáním jejich příčin. Z pohledu producentů však obrana před těmito aférami a jejich dopady vlastně neexistuje. Snad by pomohla změna stavu našich myslí, abychom tak nekriticky nepodléhali mediálně nafouklým poplašným zprávám. To ale zatím zůstává jen zbožným přáním. Přesto je na čase si alespoň uvědomit, že ten mediální svět, nemá s tím skutečným v podstatě nic společného.

Přibík Oldřich (13.6.2011)