Pozemkový fond ČR z tohoto důvodu minulý týden přestal prodávat půdu na splátky, uvedl to mluvčí fondu Ivo Vysoudil s tím, dál běží prodeje půdy, kdy kupující zaplatí za pozemky v plné výši před podpisem kupní smlouvy.
 

Vysoudil dodal, že splátkový prodej bude pozastaven do doby, než budou pravidla sladěna s unijními předpisy.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa rezolutně odmítl, že tímto dochází k zastavení privatizace, jak tvrdí agrární organizace. Prodej půdy podle něj probíhá nadále, zastaven byl pouze třicetiletý splátkový režim. Zároveň odmítl, že by celá věc souvisela s devizovým zákonem. Také poukázal na to, že Ministerstvo zemědělství ČR je na poli Evropské unie velmi aktivní v prosazování spravedlivých podmínek pro všechny členské státy. Ani Česká republika tedy nemůže očekávat, že jí bude tolerován postup v rozporu s unijními předpisy.
Postup Pozemkového fondu kritizují zemědělci. Podle prezidenta Agrární komory ČR nebyl tento krok s účastníky privatizace projednán a nejsou nám známy žádné aktivity ministerstva zemědělství v Bruselu ve směru zjištění konkrétní pozice Evropské unie k této záležitosti.
Šéf komory poznamenal, že většina státní půdy už byla podle doposud platných pravidel prodaná. Omezení prodeje by podle něj vytvářelo nerovnoprávné prostředí. V kroku Pozemkového fondu vidí Agrární komora lobbing skupin, které se ke zbývající půdě chtějí dostat buď pro sebe, nebo k následnému prodeji cizincům. Podle Veleby celá záležitost s pozastavením zvýhodněného prodeje státní půdy pro tuzemské podnikatele totiž až nápadně časově koresponduje se schválením vládní novely devizového zákona, která končí sedmiletou výjimku ochrany prodeje půdy cizincům ke květnu 2011. Dodal, že komora podle něj nechá zpracovat právní analýzu a na jejím základě se rozhodne o dalším postupu.
Nesouhlas vyjádřil i předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav. Míní, že zavedení úročení splátek by vedlo ke snížení kupních cen v rámci cenových nabídek. Příjem pro stát by byl stejný a pouze by došlo ke zkomplikování celého procesu v podobě složitějších smluv a splátkových kalendářů. Bezúročnost splátek podle Boleslava automaticky neznamená veřejnou podporu. Naopak díky bezúročným splátkám jsou prý kupující ochotni za nabízené pozemky nabídnout vyšší cenu, protože s bezúročností splátek ve svých očekáváních už kalkulují a cenu pozemku tak zvyšují.
na třicetileté bezúročné splátky. Považuje tento způsob prodeje za skrytou veřejnou podporu ze strany státu. Pozemkový fond ČR z tohoto důvodu minulý týden přestal prodávat půdu na splátky, uvedl to mluvčí fondu Ivo Vysoudil s tím, dál běží prodeje půdy, kdy kupující zaplatí za pozemky v plné výši před podpisem kupní smlouvy.
 

Vysoudil dodal, že splátkový prodej bude pozastaven do doby, než budou pravidla sladěna s unijními předpisy.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa rezolutně odmítl, že tímto dochází k zastavení privatizace, jak tvrdí agrární organizace. Prodej půdy podle něj probíhá nadále, zastaven byl pouze třicetiletý splátkový režim. Zároveň odmítl, že by celá věc souvisela s devizovým zákonem. Také poukázal na to, že Ministerstvo zemědělství ČR je na poli Evropské unie velmi aktivní v prosazování spravedlivých podmínek pro všechny členské státy. Ani Česká republika tedy nemůže očekávat, že jí bude tolerován postup v rozporu s unijními předpisy.
Postup Pozemkového fondu kritizují zemědělci. Podle prezidenta Agrární komory ČR nebyl tento krok s účastníky privatizace projednán a nejsou nám známy žádné aktivity ministerstva zemědělství v Bruselu ve směru zjištění konkrétní pozice Evropské unie k této záležitosti.
Šéf komory poznamenal, že většina státní půdy už byla podle doposud platných pravidel prodaná. Omezení prodeje by podle něj vytvářelo nerovnoprávné prostředí. V kroku Pozemkového fondu vidí Agrární komora lobbing skupin, které se ke zbývající půdě chtějí dostat buď pro sebe, nebo k následnému prodeji cizincům. Podle Veleby celá záležitost s pozastavením zvýhodněného prodeje státní půdy pro tuzemské podnikatele totiž až nápadně časově koresponduje se schválením vládní novely devizového zákona, která končí sedmiletou výjimku ochrany prodeje půdy cizincům ke květnu 2011. Dodal, že komora podle něj nechá zpracovat právní analýzu a na jejím základě se rozhodne o dalším postupu.
Nesouhlas vyjádřil i předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav. Míní, že zavedení úročení splátek by vedlo ke snížení kupních cen v rámci cenových nabídek. Příjem pro stát by byl stejný a pouze by došlo ke zkomplikování celého procesu v podobě složitějších smluv a splátkových kalendářů. Bezúročnost splátek podle Boleslava automaticky neznamená veřejnou podporu. Naopak díky bezúročným splátkám jsou prý kupující ochotni za nabízené pozemky nabídnout vyšší cenu, protože s bezúročností splátek ve svých očekáváních už kalkulují a cenu pozemku tak zvyšují.