Ministerstvo zemědělství (MZe) bude letos požadovat výplatu národních doplňkových plateb (top-up), i přes omezení ze strany Evropské komise. Úřad to oznámil po jednání s nevládními zemědělskými organizacemi. V důsledku úpravy dotačních pravidel ze strany EU významné části tuzemských farem hrozí, že na ně nedosáhne. Zemědělskému svazu ČR, který hájí zájmy především velkých podniků se to nelíbí.

"Ministerstvo zemědělství, v kontextu projednávaných doplňkových plateb a vědomo si situace v sektoru živočišné výroby, bude i do budoucna nadále usilovat o maximální možnou podporu tohoto zemědělského odvětví," uvedl mluvčí MZe Jan Žáček.

Podle návrhu, který má dnes projednat vláda, by na doplňkové platby mělo letos směřovat 500 milionů korun, tedy zhruba o 800 milionů korun meziročně méně. Z toho 400 milionů má jít z příjmů Pozemkového fondu ČR a 100 milionů Kč z nespotřebovaných výdajů ministerstva zemědělství z minulých let. Evropská komise v závěru loňského roku upravila pravidla pro vyplácení platby tak, že hrozí, že v Česku převažující velké podniky na ni nebudou mít nárok vůbec, nebo jim bude významně krácena.

Průměrná výměra české farmy je totiž největší z celé EU. Zemědělský svaz proto navrhoval, aby se ČR výplaty vzdala a využilo půlmiliardovou částku jinak. "Doufali jsme, že budeme mít možnost dostat peníze k zemědělcům postiženým suchem," uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, kterému se však přesvědčit ministerstvo nepodařilo. Podle Pýchy se omezení výrazně dotkne zejména skomírající živočišné výroby. Na její podporu má směřovat jen zhruba desetina z celkové částky. 

V rámci národních doplňkových plateb má být letos vyplacena platba na chmel, přežvýkavce, chov ovcí a koz, na chov krav bez tržní produkce mléka a na brambory pro výrobu škrobu. Opětovně má být zařazena také platba na hektar zemědělské půdy, která loni nebyla součástí národních doplňkových plateb.

Zdroj:Agroweb