Podle návrhu má totiž Česká republika přijít o 4,5 procenta z celkových dotací, tedy až o miliardu korun. Kvůli způsobu škrtů by Češi tratili procentuálně nejvíce v Evropské unii, a jejich ztráty by tak byly mnohem citelnější, než třeba v Rakousku či v Polsku. Na formě krácení dotací se ještě neshodly členské státy, mechanismus škrtů se tedy ještě může změnit. 

Výpočty ztrát pro české farmáře se různí: někteří hovoří zhruba o 900 milionech korun, Agrární komora částku odhadla na více než jednu miliardu. Suma se ale může měnit také podle kurzu eura ke koruně. 

Návrh Evropské komise, která chce díky plošnému snížení dotací ušetřit potřebnou sumu v letošním zemědělském rozpočtu, schválil parlament ve Štrasburku valnou většinou 506 hlasů. Byli mezi nimi i hlasy některých českých europoslanců za ČSSD, například Richard Falbr, Pavel Poc či Libor Rouček. Valná většina českých zástupců, včetně europoslanců za ODS či KSČM, ale byla proti. 

Kritici návrhu vyčítají, že je k jednotlivým státům nespravedlivý. Počítá totiž s tím, že krácením dotací budou citelněji postiženy země s větším podílem zemědělských podniků, které pobírají roční dotace vyšší než 5000 eur (asi 130.000 korun). 

"Problém je v tom, že škrty v jednotlivých národních obálkách se mají počítat podle počtu podniků, jejichž celkové příjmy přesahují 5000 eur ročně. Šetření by tedy potrestalo především státy s většími zemědělskými podniky, což je kromě Německa nebo Velké Británie také Česká republika," uvedl europoslanec za ODS Hynek Fajmon. 

"Pro nás je to nepřijatelné. Je to prohlubování rozdílného přístupu společné zemědělské politiky k jednotlivým podnikům," uvedl k výsledku dnešního jednání viceprezident Agrární komory Bohumil Belada. Přestože ztráta peněz není rozhodně pro tuzemské farmáře likvidační, je nepříjemná a jedná se podle Belady o negativní signál do budoucna. Čeští agrárníci se obávají, aby podobný dvojí metr nebyl uplatňován Bruselem i do budoucna. 

Česká republika by podle schváleného návrhu přišlo celkem o 4,5 procenta z celkového objemu plateb. Podobná situace by nastala i na Slovensku, které by dostalo o 4,3 procenta méně. Naproti tomu Polsko by tratilo jen 1,6 procenta, Rakousko 2,5 procenta a Maďarsko 3,5 procenta. 

"Návrh je naprosto nespravedlivý, nepřiměřený a nepřijatelný," řekl v úterní debatě britský člen konzervativní frakce v EP James Nicholson, který naléhal, aby všechny státy sedmadvacítky nesly stejně velké břímě škrtů. "Není to spravedlivé. Úprava se musí dotknout všech členských států stejně," prohlásil německý konzervativní poslanec Peter Jahr. 

Spor se vede především o zmiňovanou hranici 5000 eur ročních plateb. Ve chvíli, kdy se tato hranice uplatní, přijde ČR až o miliardu korun. Kdyby neexistovala a všechny členské státy se na krácení podílely rovnoměrně, ztratili by čeští zemědělci 3,4 procenta dotací, tedy 700 až 750 milionů korun. Částka 300 milionů eur, s níž v úterý operovali europoslanci za ODS, je tedy rozdílem mezi těmito dvěma sumami. Právě o tolik peněz navíc čeští zemědělci přijdou kvůli schválené hranici 5000 eur. 

Přes souhlasné stanovisko Evropského parlamentu bude způsob škrtů předmětem dalšího vyjednávání a jejich výše se ještě může změnit. Na věci se totiž zatím neshodly členské země sedmadvacítky. Na dubnovém jednání unijních ministrů zemědělství se nenašla dostatečná většina států, která by návrh podpořila, nebo naopak zamítla. Proto budou ministři plán znovu probírat na další schůzce koncem června. 

Podle Belady by se Česko mělo při hlasování spojit s dalšími státy, vůči nimž je návrh nespravedlivý, mezi které patří agrární velmoci Německo a Francie nebo Dánsko. Belada vidí za návrhem snahu rumunského eurokomisaře pro zemědělství Daciana Ciolose a polského eurokomisaře pro rozpočet Janusze Lewandowského. V Rumunsku i Polsku totiž převládají malé farmy, které návrh zvýhodňuje.