V celé Evropské unii a tedy i u nás vrcholí práce na formulování podmínek nové společné zemědělské politiky na léta 2014 až 2020. Před sedmi lety jsme se jako nevládní zemědělské organizace v České republice tohoto procesu nikterak aktivně nezúčastňovali. Tyto procesy šly v té době takříkajíc mimo nás. Že to byla chyba, jsme pochopili záhy.

Dnes je situace diametrálně odlišná. Představitelé všech zemědělských nevládních organizací mají snahu přizpůsobit dikci budoucích pravidel co nejlépe svým členům. A tu nastává problém.

Staví se hory proti nížinám

Používané metody i argumentace ne vždy korespondují s pravidly slušného chování či férové hry. Každý má snahu z onoho pomyslného krajíce přivlastnit si co největší podíl. Z jasné konstanty výše obálky určené k rozdělování vyplývá, že pokud se někomu přidá, musí se ta samá část jinému odebrat. A tak se staví hory proti nížinám. Vždyť v nížinách to přece roste samo a na horách se musí s přírodou bojovat – pohled horalů. Vždyť na horách se jen mulčuje, pobírají se pohádkové dotace a v nížinách se musí dělat a ještě se při tom zaměstnávají lidé – pohled zemědělců z nížin.

Do toho vstupuje spor, která kráva vyžaduje větší péči chovatele a tedy vyšší dotaci. Masná, nebo mléčná? „Masní“ budou samozřejmě tvrdit, že masná, vždyť ona sežere téměř jako mléčná a profit má chovatel jen z prodaného telete. „Mléční“ tvrdí pravý opak a ještě k tomu přidávají zaměstnanost na venkově.

Samozřejmě, že pravda je někde napůl. Absolutní spravedlnost neexistuje, jen se k ní můžeme přiblížit, třeba něčím, co si říká diferenciální renta, nebo stanovením optimální výše zatížení VDJ. Mělo by být samozřejmostí, že ona výše musí být stanovena na základě výpočtu vycházejícího z produkční schopnosti daného území a ne střelbou od pasu, jak tomu mnohdy je.

Pracovat ve stáji se moc nevyplácí

Čas, který nám zbývá do závěrečného rozhodnutí, se velmi krátí. O to větší je intenzita palby jednotlivých zájmových skupin do protivníkových řad. Jako kdyby tu nebyl jen jeden zemědělský stav. A je jedno, jak si říká. Přece všichni zemědělci pracují na poli. Ale jen někteří k tomu mají i stáje s dobytkem. A ty je potřeba významně lépe podpořit. A proč? Jednoduše proto že pracovat ve stáji se moc nevyplácí, a pokud tato republika chce i maso a mléko, musí to zaplatit. Tak, jak to činí naši sousedé.

Vzpomínám na dobu, kdy jsme nedostávali nic. Dřeli jsme bídu s nouzí a jedinou vizí bylo přežít. Podařilo se. Poslední léta se nám žije o poznání lépe. I díky dotacím a také díky cenám. Škoda, že to platí jen u cen rostlinných komodit. Hodně práce je před námi. Máme dluhy vůči půdě, máme dluhy vůči majetku. A my se zabýváme banalitou, která kráva je lepší?

Foto popis| Na úřadě Agrární komory ČR se sešli zástupci LFA oblastí z Bruntálska, Trutnovska a Děčínska k diskusi s vedením komory o konečné podobě Programu rozvoje venkova na nové rozpočtové období. Podařilo se odstranit dezinformační bariéru určitých nátlakových skupin a jednání skončilo shodou na nastavení hlavních parametrů programu

Jindřich Šnejdrla, viceprezident AKČR