Informujeme  Vás o  "Stanovisku AK ČR k otázkám kulatého stolu ministra zemědělství ze dne 7. března 2014", které schválilo představenstvo AK ČR dne 19. března a následně bylo představeno na XXII. sněmu AK ČR, dne 20. března t.r. v Olomouci.

Stanovisko AK ČR k otázkám z Kulatého stolu ministra zemědělství Mariana Jurečky ze dne 7. března 2014

Usnesení představenstva AK ČR ze dne 19. března 2014 k bodu „Stanovisko pro MZe“
Představenstvo AK ČR schválilo „Odpovědi na otázky z Kulatého stolu ministra zemědělství MM. Jurečky, ze dne 7. března 2014“ se zapracováním připomínek vzešlých v aktuální diskuzi. Materiál bude zaslán jako stanovisko AK ČR k problematice řešení PRV, a to v požadovaném termínu do 21. března t.r., jako podklad pro další jednání s MZe k dopracování podoby SZP EU v podmínkách České republiky.
Materiál jako celek byl schválen plným počtem 24 hlasů přítomných členů představenstva AK ČR. Výjimku zde tvoří pouze otázka k převodu financí mezi pilíři, kde má ZS ČR a ČMSZP odlišný názor (nepřevádět žádný objem, resp. převést plných 15 % na podporu AEO a LFA), který bude zaslán ve vyjádření těchto organizací.

Agrární komora ČR sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství všech forem vlastnictví a způsobů podnikání. Členové Agrární komory ČR obhospodařují téměř 2 miliony hektarů zemědělské půdy, to jsou zhruba tři čtvrtiny z celkové výměry České republiky podle evidence LPIS.

Počet členů organizovaných prostřednictvím 58 okresních, 2 regionálních a 12 krajských komor je 2.969 z toho 2.636 zemědělských organizací. Z toho jsou 1.363 fyzické osoby, které jsou v orgánech okresních a regionálních komor zastoupené 37 %.

V počtu členů se neuvádí členstvo třiceti členských svazů, sdružení a unií, kde se členství jednotlivých podnikatelů někdy vzájemně překrývá.
 
Otázky k diskuzi a stanovisko AK ČR
1. Vidíte jako vyvážené rozdělení alokace mezi opatření PRV v poměru navrženém na přírodní zdroje, investice a diverzifikace? (viz koláčový graf)

Poměr rozdělení vyjádření v % považujeme za nevypovídající, požadujeme vyjádřit v absolutních hodnotách (Euro, Kč)  
Zásadně nesouhlasíme s rozdělením finančních prostředků při variantě s kofinancováním 85:15, kde je silně poddimenzovaná alokace na investice na úkor ostatních opatření. Pokud se nepodaří zajistit kofinancování na úrovni 25 %, tak požadujeme rovnoměrné snížení u všech opatření.  Navrhujeme udržení objemu finančních prostředků na investice minimálně v rozsahu ze současného období, které bylo výrazně pod průměrem členských zemí EU. V ČR bylo na první osu v současném období alokováno 22 % s tím, že průměr EU 27 byl 33,7 %.

AK ČR navrhuje rozdělit finanční prostředky při kofinancování 25 % s kurzem 27 Kč/Euro a s převodem 4 % z prvního pilíře, takto:
- diverzifikace + LEADER + Technická pomoc + ostatní (dle návrhu MZe) = 1,2 mld. Kč
- konkurenceschopnost (zemědělci + potravináři + lesy)  = 3,1 mld. Kč
- LFA = 2,7 mld. Kč
- AEO + EZ  = 3,7 mld. Kč (s požadavkem na zachování integrované produkce
   v sektorech ovoce, zeleniny a chmele).
- dobré životní podmínky zvířat = 1,3 mld. Kč

2. Souhlasíte s navrženým rozpočtem PRV nebo preferujete případný přesun z I. pilíře? Pokud ano, tak s jakým zaměřením?

Preferujeme přesun 4-6 % z prvního pilíře do druhého s alokací na opatření dobré životní podmínky zvířat.
      
3. Jaký je váš názor na využití finančních nástrojů (garance poskytnutí úvěru, půjčky, pojištění ze strany soukromého finančního sektoru – princip PGRLF) v rámci PRV namísto nevratné podpory formou dotace, a v kterých oblastech se vám to případně jeví relevantní?

Požadujeme udržet tento systém podpory v rámci PGRLF a to v oblastech nákup strojů, nákup půdy, podpora provozních úvěrů a podpora pojištění a zavedení Fondu nepojistitelných rizik. Dotaci úroků úvěrů považujeme za vhodnou podporu u některých typů investic, ale nejsme si vědomi, že je možné tento způsob aplikovat v rámci PRV. Žádáme MZe o bližší informace. Pokud by to bylo možné, tak podporujeme formu maximální dotace úroků na vybrané investice.

4. Souhlasíte s navrženým vymezením LFA oblastí na období 2014-2020 v rozsahu 49 % (cca současný rozsah) při zachování vymezení oblastí LFA – H a revizi vymezení oblastí LFA - O? Vnímáte jako přínosné zavedení navazující diferenciace míry podpory v uvedených oblastech formou rozdělení každé z vymezených oblastí na cca 5 podskupin s různou výší platby (s ohledem na míru znevýhodnění)?

Souhlasíme s navrženým vymezením LFA v rozsahu cca 49 %. Souhlasíme s navrženým systémem minimálně pěti podskupin. Současně doporučujeme využít v rámci členění LFA využít bodové hodnocení výnosnosti půd (6 až 100 bodů), zahrnující  výnosový potenciál území.

5. Má MZe, i přes současný nesouhlas Komise, prosazovat v rámci opatření LFA podmínku minimálního  zatížení chovu hospodářskými zvířaty ve výši 0,4 DJ/ha z.p. formou tzv. minimální intenzity hospodaření pro?

Rozhodně ano. Podmínka dostatečné úrovně zatížení DJ/ha je klíčová pro to, aby byla     podpora LFA cíleně alokovaná na podporu živočišné výroby. Pokud bude podmínka dostatečně vysoká, tak bude sazba vyšší pro podniky, které provozují ve větší míře méně rentabilní živočišnou výrobu s větší zaměstnaností. Ke stanovisku chybí analýza pro nastavení minimální výše intenzity. Odhadujeme, že cca 15 až 20 % DJ v LFA, chovaných na 1/3 výměry v systému „rančersko-mulčovacím“ s koncentrací pod 0,3 DJ. Při úplném zrušení podmínky intenzity, je zvýšené riziko snižování či zrušení chovů a přechod na pouhé mulčování, případně rozorání. Požadujeme použít diferenciaci plateb LFA podle zatížení DJ na ha v intervalech 0,3 – 0,4 – 0,5 a podle procenta TTP a víceletých pícnin a do ostatních oblastí LFA dále zařadit oblasti s extrémním průběhem srážek a teplot.

6. Má dojít ke sjednocení minimálního  zatížení chovu hospodářskými zvířaty mezi opatření AEO a EZ na úroveň 0,35 DJ/ha TP?

Ano, podporujeme toto minimální zatížení na hektar. U AEO minimální zatížení na hektar TTP a u EZ minimální zatížení na ha zemědělské půdy. Zároveň maximální zatížení vztahovat u obou opatření  k zemědělské půdě.

7. Je nezbytné hradit 100 % vypočtené platby na EZ travní porosty? Vidíte zde nějaký prostor na % snížení?

Pro travní porosty EZ byla nově navrhována sazba 110 Euro/ha. V PRV 2007 – 2014 je sazba 71 Euro/ha. K navýšení není důvod, naopak doporučujeme sazbu snížit na cca 37 Euro/ha.
Doporučujeme cílit podpory, namísto dosavadní podpory směřované na plochy zemědělské půdy v režimu EZ, na produkci bioproduktů (produktů k dalšímu zpracování, finálních biopotravin). Eliminuje se tím současný rozdíl mezi podporou využití ZP v režimu EZ (v ČR cca 15 %) a produkce vlastních bioproduktů (cca jen 0,5 %). Pokud dojde k podmínění ekologické platby produkcí, tak dojde i k celkovému snížení alokace. 

8. Mělo by MZe v rámci probíhající revize zpřísnit podmínky AEO pro období 2014-2020, popř. jaké úpravy připravovaných managementů hospodaření navrhujete?

Ano, zejména u základního managementu OTP, a to sledování intenzity zatížení každodenně po delší období cca 6 měsíců (pastevní období). Dále doporučujeme zhodnotit zdvojení podpor v rámci AEO vs. ozelenění v prvním pilíři.
Chtěli bychom požádat MZe o analýzu současné alokace financí na jednotlivá opatření AEO a porovnat to v současném období s ostatními členskými zeměmi EU na podporovanou plochu. Požadujeme snížit počet opatření a speciální managementy vyžadované na přísnější ochranu životního prostředí  řešit podporu  v rámci MŽP.

9. Má být cenná oblast travních porostů ČR podporovaná pod závazky AEO (ENVIRO vrstva – nadstavbové tituly) v rámci revize vymezení způsobilé plochy rozšířena o specifická území s prokazatelně vyšší přírodní hodnotou?

Pokud ano, pak ať jde z rozpočtu fondů MŽP, neboť tato území specielní ochrany jsou v jejich gesci.

10. Vnímáte jako účelné zavedení podmínky 100 % čistého ekologického hospodáře na všech kulturách evidovaných v LPIS, tedy podmínky vstoupit do závazku EZ s veškerou evidovanou půdou, nebo lze souhlasit s udělením výjimky pro trvalé kultury?

Zavedení podmínky 100% čisté  EZ farmy neřeší problém spekulací s podporami EZ, bez kontroly finální produkce (sady, vinice, zelenina, orná půda). Cílem EZ a podpor je nejen podpora pouze systému hospodaření, ale zejména podpora finální bio produkce. Podmínka 100 % čistého ekologického podniku by mohla snížit, již tak nízkou produkci ekologického zemědělství. Doporučujeme podmínit vyplácení podpory kontrolou finální produkce a vícenákladů souvisejících s ekologickým způsobem hospodaření. V rámci jednoho podniku pak ustanovit podmínku výroby 100 % objemu dané komodity v režimu EZ, aby se zamezilo spekulativní záměně.

11. Je možná podpora pohody zvířat s ohledem na nastavení pravidel EU (možnost poskytnutí platby pouze za sníženou produkci nebo sníženou intenzitu chovu hospodářských zvířat) vnímána jako účelná?

Ano, požadujeme zavedení podpory pohody zvířat pro přežvýkavce, prasata a drůbež. Jedná se o přímo alokovanou podporu živočišné výroby, která je prioritou, nad kterou je všeobecná shoda. Navíc toto opatření je jediné, kde je možné podpořit z evropských peněz kromě chovu přežvýkavců i chov prasat a drůbeže. Je možné podpořit i sníženou produkci.

12. Vidíte jako ekonomicky vhodné podporovat pohodu zvířat z podpor II. pilíře i za cenu převodu finančních prostředků z I. pilíře SZP a tím snížení obálky na přímé platby a citlivé sektory (čl. 52)?

Ano, pokud se převedou 4 až 6 % z I. pilíře, tak naše navrhovaná alokace na dobré podmínky zvířat násobně převýší snížení podpory přes článek 52.

13. Domníváte se, že je případné použití odpočtu zaměstnaneckých nákladů při aplikaci degresivity přímých plateb přínosné s ohledem na zásadní nárůst administrativní zátěže nejenom pro státní správu, ale především na zemědělské podniky samotné?

Požadujeme i přes navýšení administrativní zátěže aplikovat odpočet osobních nákladů, které budou motivovat k vyšší legální zaměstnanosti v zemědělských podnicích.

14. Jaký je Váš názor na případnou aplikaci tzv. redistributivní platby (platby na první hektar) jako možné alternativy k aplikaci degresivity přímých plateb?

Zásadně nesouhlasíme s aplikací redistributivní platby, která by zapříčinila nerovný přístup k zemědělským podnikům různých velikostí. Požadujeme aplikaci degresivity přímých plateb i v případě nemožnosti odpočtu osobních nákladů. Také zásadně nesouhlasíme se zavedením modelu pro malé zemědělce o velikosti 1-5 ha.
Jako doplňující argument doplňujeme, že podle jednání s našimi partnerskými organizacemi z Polska a Slovenska nebudou redistributivní platbu zavádět ani v těchto zemích.

15. Na jaké úrovni (podnik nebo členský stát) by měla být sledována podmínka zachování trvalých travních porostů? (V případě, že by se ČR rozhodla pro toto sledování na úrovni jednotlivých podniků, bude třeba reflektovat poměrně zásadní zkomplikování sledování této podmínky mj. i s ohledem na permanentní změny držby a užívání zemědělských pozemků).

Spravedlivější je sledování na úrovni podniku. Podle našeho názoru i v případě sledování na úrovni ČR je nutno vycházet z vrstvy LPIS podniku. Navrhujeme větší toleranci pro rozorání ploch u podniků, které v rámci redefinice LFA budou ze systému LFA vyřazeny.

16. Jsou v otázce případného rozhodnutí o využití platebních nároků nevládní organizace připraveny obhajovat před zemědělskou veřejností poměrně zásadní nárůst byrokratické zátěže spojený s jejich uplatněním pro relativně velmi omezené možnosti zacílení podpory jejich prostřednictvím včetně nemožnosti vyloučit neaktivní producenty?

Na tuto otázku nemá AK ČR jednoznačný názor. Požadujeme udělat ještě podrobnější analýzu obou možností, než byla u zaslaných podkladů. Pro naše rozhodování je důležité vyhodnotit případný dopad zavedení platebních nároků na cenu půdy a výši nájemného, přesně popsat systém převodu platebního nároku na podnik, který navýší výměru zemědělské půdy a pokusit se zjistit, jestli o přechodu na platební nárok kromě současných 17 zemí uvažují i další členské země EU. Pokud zůstaneme u formy SAPS do roku 2020, pak požadujeme každoroční výplatu TNA v plné výši.

17. V návaznosti na předchozí otázku, jaký způsob podpory cukrovky navrhujete jako nejefektivnější (prostřednictvím dobrovolné podpory vázané na produkci dle čl. 52 nařízení č. 1307/2013, či využitím možného odlišení hodnoty platebního nároku s použitím případné diferenciace před vlastním přechodem na platební nárok dle čl. 36 nařízení č. 1307/2013)?

Pokud analýza ukáže pro české zemědělce výhodnější přechod na platební nárok od roku 2018, tak navrhujeme podpořit cukrovku formou odlišeného platebního nároku. Pokud bude výhodnější zachovat SAPS, až do roku 2020, tak navrhujeme zařadit cukrovku mezi citlivé komodity v článku 52 a alokovat na ní částku odpovídající aktuální rentabilitě v porovnání s ostatními citlivými komoditami.