Ministr zemědělství Marian Jurečka se v pondělí 16. 6. 2014 zúčastnil zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Lucemburku. S představiteli evropského zemědělství jednal například o situaci na trhu s mlékem a budoucnosti režimů ovoce a mléko do škol. Při pracovním obědě se ministr Jurečka se svými resortními kolegy z dalších členských zemí sešli s ministrem zemědělství USA Thomasem Vilsackem k diskusi o obchodní spolupráci EU a USA. Jednání v Lucemburku je poslední za řeckého předsednictví v EU, od července patronaci nad Radou EU převezme Itálie.

Evropští ministři zemědělství jednali o situaci na trhu s mlékem,zejména ve vazbě na představenou zprávu Evropské komise mapující situaci v této oblasti.

"Jsem si plně vědom významu sektoru mléka a mléčných výrobků pro Českou republiku, mléko patří mezi citlivé komodity, a proto klademe na tuto projednávanou otázku velký důraz,“ uvedl ministr zemědělství Jurečka.

Česká republika vyjádřila na jednání nesouhlas s návrhem Závěrů Rady, který by zásadním způsobem mohl prolomit dohodu členských států v otázce tzv. „soft landing“. Nepřekračujeme svou národní kvótu ani určené referenční množství tuku a jednoznačně tak požadujeme dodržení daných pravidel do konce režimu mléčných kvót, tj. do 31. 3. 2015 podle původního harmonogramu. „V rámci jednání ministrů zemědělství evropské osmadvacítky byla evidentní snaha členských států překračujících stanovené kvóty o jejich prolomení. Díky úsilí České republiky a řady dalších členských států se tento trend nepodařilo prosadit,“ zdůraznil ministr Jurečka. Před samotným konáním Rady Česká republika na Stálém zastoupení v Bruselu rovněž iniciovala koordinační schůzku se skupinou členských států zastávajících obdobné postoje.

Tímto jednáním nicméně diskuse o budoucnosti mléčného sektoru na půdě Rady pro zemědělství a rybářství nekončí. Další diskuse budou pokračovat za italského předsednictví v červenci tohoto roku, kdy se dá očekávat stejně silný tlak na prolomení kvót a úpravu koeficientu tučnosti ještě před uplynutím dohodnutého období. "Dlouhodobě požadujeme dodržení dohodnutého existujícího nastavení do konce režimu mléčných kvót v březnu 2015 podle původního harmonogramu, tedy bez jakéhokoliv urychlování konce mléčných kvót, úpravy koeficientů tučnosti či rušení nebo snižování pokut za překročení kvóty. Všichni si plně uvědomujeme, že je nutné vyslat jasný signál zemědělské veřejnosti, že přijatá pravidla musí být dodržována a není možné je měnit těsně před koncem. Poškodilo by to naše zemědělce a producenty, kteří tyto kvóty dodržují. Nebylo by vůči nim fér, aby zemědělci v ostatních zemích EU směli dohodnuté kvóty beztrestně překračovat,“ potvrdil Marian Jurečka.

Na obědě ministrů zemědělství EU s ministrem zemědělství USA Thomasem Vilsackem politici probírali transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), jehož cíl je obnovit vzájemným obchodem mezi EU a USA ekonomický růst a zaměstnanost. Ministr zemědělství Marian Jurečka požádal americkou stranu o lepší poskytování informací v rámci negociací.

„Za klíčové považuji rozšíření ochrany zeměpisných označení evropských potravin na trhu v USA, kde zatím akceptují označení pouze u evropských vín a lihovin. Důležité je také snížení amerických cel například na dovážený slad, chmel, cukrovinky, potravinové přípravky a víno. Rozhodně jsem však pro zachování evropských standardů kvality u potravin, které se do EU dovážejí z USA,“ řekl ministr Marian Jurečka.

Česká republika má s USA v agrárním obchodu negativní bilanci ve výši přibližně 1,3 miliardy korun. V posledních třech letech se ale průběžně zvyšuje dovoz i vývoz, v obou položkách přibližně o 200 milionů korun. V roce 2013 dosáhl vzájemný obchod rekordního obratu 2,7 miliardy korun. Z této částky představoval vývoz z ČR 700 milionů a 2 miliardy dovoz. Čeští zemědělci a potravináři vyvážejí do USA především pivo, pektiny, potravinové přípravky, lihoviny a cereálie. V USA roste poptávka po českém chmelu. Do ČR se z USA nejvíce dovážejí ořechy, potravinové přípravky, rybí filé, lihoviny a krmiva pro zvířata.

Zdroj: Mze