Vysvětlení FS obsahuje diskutabilní definici termínu  technická plodina (podle této definice je vlastně technickou plodinou např. i potravinářská pšenice, což je dost nečekané). FS zřejmě dost nešťastně začlenila do definice technické plodiny podmínku Rady EU, že se má jednat o zboží, které není běžně používáno v nezměněném stavu ke konečné spotřebě, celní sazebník v kapitole 12 mluví o plodinách průmyslových, příp. léčivých, nikoliv však technických.

Odstavec v pokynu FS před touto definicí nás však upozorňuje, že přenos má být uplatněn u všech položek kapitoly 12 (je tedy zřejmě zbytečné řešit otázku, co je technická plodina).

Problém nastává v tom, že hrozí, že  v kapitole 12, kde se nachází sláma a seno a pícniny (viz položku 1214), se může nacházet i senáž a siláž – přestože žádná z dostupných verzí celního sazebníku tyto položky nikde jmenovitě neuvádí. Položky senáže a siláže by mohly být teoreticky ve skupině 2309 90 Krmné směsi – k tomu však chybí potvrzující záznam.

Pokud tedy senáže a siláže náleží do položky 1214 (do kapitoly 12), pak se na ně od 1.7.2015 vztahuje při prodeji v tuzemsku mezi plátci přenos daňové povinnosti (u faktur nad 100 tisíc Kč).

Pokyn FS nabádá v případě pochybností upřednostnit přenos DPH, uvádí také možnost využít institut závazného posouzení podle § 92h zákona o DPH (za poplatek 10 tisíc Kč).

Je zarážející, že celní sazebník neobsahuje v žádné verzi nejčastěji užívané položky krmiv (siláže, senáže) a vytváří tuto nejistotu.