Z ekonomického pohledu nastal v zemědělské prvovýrobě obrat k lepšímu. Díky nárůstu dotací zaznamená opět zisku, i když bude nižší než vloni. Realitou ale také je, že zemědělství jako celek skončí propadem tržeb u všech rozhodujících komodit kromě mléka. Hrubá zemědělská produkce za rok 2005 ve stálých cenách klesne asi o třináct procent a bude nejhorší za uplynulých patnáct let. Čeští zemědělci se v současnosti zabývají kvalitativně jinými úkoly než před dvěma lety, především hledají cesty, jak zvýšit konkurenceschopnost na trhu se 460 miliony obyvatel.

Zabýváme se tím, jak obstát při nerovné výši podpor mezi starými a novými zeměmi, jak co nejrychleji splnit požadavky cross-compliance a připravit se na podmínky nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Rovněž před námi je úkol přesvědčit české partnery ve zpracovatelských podnicích o nezbytnosti seriózních dlouhodobých obchodních vztahů, jak lépe využít nastavených podmínek podnikání v České republice a jak zastavit pokračující propad zemědělské produkce.

Pokles živočišné výroby je alarmující
Alarmující je pokles živočišné produkce. Zatímco za poslední desetiletí hrubá rostlinná produkce zůstává stabilní, živočišná produkce se snížila asi o 30 procent. Dlouhodobé snižování produkce s sebou nese podnikatelskou nestabilitu a v unii nemá obdobu. Pokles zemědělské produkce se promítá již do dovozu základních potravin, například hovězího a vepřového masa. Ještě v roce 2003 jsme vývoz i dovoz masa měli téměř vyrovnaný, za letošní rok bude import asi o pět miliard korun vyšší a cenově dražší než domácí produkce. A následně je nutné vyvézt minimálně o 250 000 tun obilí více, omezit zaměstnanost v prvovýrobě i zpracovatelském průmyslu.

Úroveň cen
Často se používá tvrzení, že zemědělcům vzrostly ceny na úroveň Evropské unie, že zemědělci tlačí na eskalaci cen a vyvolávají zdražování potravin. Tuto argumentaci musíme odmítnout.
Ceny zemědělské produkce v lednu až říjnu 2005 klesly meziročně o 10,2 % a proti roku 2001 o 14,3 %. Ceny průmyslových výrobců potravin ve srovnání s rokem 2001 vzrostly zhruba o dvě procenta a ceny potravin proti roku 2001 se snížily asi o1,4 %. Záporné saldo agrárního zahraničního obchodu dosahuje přibližně 30 miliard korun. Očekávané zlepšení letošního roku o jednu miliardu korun je jen z důvodu vysokého nárůstu exportu obilovin o více než pět miliard korun z důvodu loňské rekordní úrody, jinak by nadále pokračoval pokles.
Zemědělství nadále udržuje nižší inflaci, je sociálním polštářem ekonomiky. Potvrzuje to i trvalý pokles podílu potravin ve spotřebním koši z úrovně 32,8 % v roce 1992 na současných asi 19,5 %.

Zpožděné platby dotací z unie
Podpory a dotace z národních zdrojů a z Evropské unie pro české zemědělce v roce 2005 byly vyšší o více než 14 miliard korun ve srovnání s rokem 2003. Nárůst podpor a dotací ze značné části odčerpává výraznější růst cen vstupů proti roku 2001 na 108,1 % – zvláště pachtovné, nafta, elektrická energie, potřebný nárůst mezd.
Závažným problémem rovněž jsou termíny plateb z Evropské unie, které zpožďují výplatu podpor asi o osm měsíců proti národním platbám před vstupem do Evropské unie. Z toho důvodu vznikl v roce 2005 deficit v cash-flow zemědělských podniků ve výši kolem sedmi miliard korun. To je důvodem, proč se lepší hospodářský výsledek zatím nemohl projevit ve snížení zadluženosti, zlepšení platební schopnosti. A bude to trvat ještě minimálně další rok, než se tento skluz podaří srovnat. Proto je velmi důležité v příštím roce dorovnat přímé platby včetně top-up na 65 % úrovně EU-15.

Výhoda větších podniků
Přes veškeré problémy s udržením rozměru českého zemědělství, se získáváním podpor a dotací a s ekonomickým chodem zemědělských podniků se za uplynulé období výrazně projevila komparativní výhoda větších zemědělských podniků – právnických osob, které tvoří převážnou většinu členů svazu. Například za rok 2004 dosáhly právnické osoby zemědělskou produkci téměř 37 tisíc Kč/ha z. p., zatímco fyzické osoby jen asi 19 tisíc Kč/ha z. p. Meziročně se výše produkce u právnických osob zvýšila o 16,5 %, u fyzických osob klesla o 8 %. Právnické osoby získaly za rok 2004 čistou přidanou hodnotu 11,8 tisíce Kč/ha, fyzické osoby jen 6,8 tisíce Kč/ha. Produktivita práce na pracovníka v čisté přidané hodnotě činila u právnických osob 286 tisíc Kč s meziročním navýšením 67,2 % (u fyzických osob 228 tisíc Kč s meziročním navýšením 23,9 %).

Sdružování vede ke stabilitě
Nyní nám jde především o to, aby se zemědělství stalo stabilně ziskovým odvětvím. K tomu považujeme za nutné sdružovat se do odbytových organizací, zejména z důvodu nízkého podílu zemědělců na vlastnictví ve výrobkových vertikálách a zajistit tak větší podíl na přidané hodnotě ze zpracovávaných agrárních komodit. Je přirozené, že odbytová družstva vyžadují od svých členů plnění dalších povinností.
Proces sdružování by měla více podpořit vláda. Rovněž prodej akcií Madety, a. s., a Setuzy, a. s., za zády zemědělců nepovažujeme za seriózní. Přes všechny dosavadní nedostatky a problémy, které sdružování provázejí, odbytová družstva vytvářejí na trhu stabilnější prostředí. Jako zemědělci nemůžeme připustit, že nás budou dirigovat obchodní řetězce a zahraniční kapitál.

Změny ve světovém obchodu
V závěru roku na jednání WTO v Hongkongu se připravují zásadní změny ve světovém obchodě, z významné části především v zemědělství. Evropská unie, USA i další bohaté státy připravují dohody, které by za ústupky v zemědělských dotacích a agrárních clech v jejich zemích otevřely trh výrobcům průmyslového zboží, poskytovatelům služeb a duševnímu vlastnictví. Společným zájmem WTO je otevírání trhů, které představuje u zemědělských výrobků krácení exportních podpor a snížení celních sazeb.
Netýká se to přímých plateb. V rámci reformy společné zemědělské politiky se v bývalých zemích EU-15 schválilo krácení přímých plateb od roku 2007 o tři procenta ročně, což bude zčásti převáděno do prostředků na rozvoj venkova.

Jednotný trh je základem
Vnímáme, že základem Evropské unie je jednotný trh a jedině prostřednictvím něj lze provést integraci ekonomik všech členských států při zvyšování konkurenceschopnosti Evropské unie na světovém trhu. Bohužel, v zemědělství bylo tomu zabráněno. Stanovením omezených kvót a limitů zemědělské produkce a nastavením přímých plateb pro přistupující země se zabránilo zahájení restrukturalizace zemědělské produkce v celé Evropské unii do zemí s levnější výrobou, čímž bylo zabráněno růstu potencionálních výnosů trhu. Naopak, nízké přímé platby prohlubují podkapitalizaci zemědělských podniků v EU-10 a tím i u výrobků s nízkými náklady další pokles zemědělské produkce. Trh přistupujících zemí je zaplavován z nadprodukce dovozy podstatně dražších potravin ze zemí původní EU-15.

Nejdříve dorovnání dotací
Omezení přímých plateb pro nové země je deformací trhu pro rozdílný přístup k těmto zdrojům, je odlišným přístupem k zemědělství od ostatních sektorů ekonomiky v Evropské unii. I tak, až se dosáhne plných plateb v zemích EU-10 budou asi jen na 65 % průměru plateb EU-15 na hektar zemědělské půdy. Proto čeští zemědělci nemohou v první etapě podporovat omezení dotací, musí vyžadovat nejprve jejich srovnání se zeměmi EU-15.

Autor: Ing. Miroslav Jirovský, předseda ZS ČR     Zdroj: Zemědělec