Článek : 41264 ; Vydáno : 24.11. 2005 ; Autor : Št ; Zdroj : ÚZPI

Společná zemědělská politika EU po reformě již nepokračuje ve vysokých intervenčních podporách z následujících důvodů. Daňoví poplatníci EU již nejsou ochotni platit nadprodukci a poté skladování nebo vývoz. Podpory nejsou únosné z hlediska mezinárodních obchodních závazků WTO. Růstový produkční model není šetrný k životnímu prostředí. V Evropě klesá ochota financovat zemědělství dotacemi na produkci i proto, že se tím nedosahuje potřebného snížení cen pro spotřebitele na úroveň světových cen. 

Proto Společná zemědělská politika odpojuje přímé platby od produkce, a přitom sleduje cíle stabilizace důchodů zemědělců a prohloubení orientace na požadavky trhu. Zemědělec nebo zemědělský podnik bude podporován, pokud bude dodržovat normy Společenství a zásady správné zemědělské praxe, t.j. zejména udržovat půdu v dobrém stavu, dodržovat standardy ochrany životního prostředí, potravinové bezpečnosti, zdravotního stavu a ochrany zvířat. Prostředky takto uspořené se postupně přesunou do rozvoje venkova.

Plné znění najdete v příspěvku ing. Jana Junka, MZe, odb. 16110, který přednesl na semináři „Problematika rozvoje venkova“ v Benešově u Prahy 7. 11. 2005 (viz příloha).

Příloha : EAFRD.doc [doc ; 120832 bytů]