Včelařům se blýská na lepší časy

V posledních několika letech to u nás neměli včelaři ani včely jednoduché. Výrazný úbytek včelstev spojený s ochabujícím zájmem o jejich chov, nízká cena medu a jeho komplikovaný odbyt a také nepřízeň počasí a choroby, které decimovaly chovy, to vše jim komplikovalo život. Jak se ale zdá, v loňském roce se situace začala pomalu obracet k lepšímu. O tom, s jakou bilancí uzavřelo včelařství v České republice loňský rok jsme mluvili s tajemníkem Českého svazu včelařů Miloslavem Peroutkou.

Jak tedy vypadal z pohledu včelařů loňský rok? Rok 2009 byl ve srovnání s rokem předchozím úspěšný. Loni jsme u nás zazimovali téměř 498 tisíc včelstev, zatímco v předešlém roce to bylo něco přes 461 tisíc. Zaznamenali jsme tedy nárůst včelstev zhruba o 37 tisíc, ale stále to ještě nedosáhlo úrovně roku 2007, kdy bylo zazimováno 520 tisíc včelstev. Dobrou zprávou je, že v loňském roce došlo meziročně i k nárůstu počtu chovatelů včel, což je úspěch, protože v posledních letech jejich počet stále klesal. Doufejme že ten trend bude pokračovat. Už v době úbytku chovatelů a de facto stabilního počtu včelstev však bylo zřejmé, že roste počet včelařů, kteří mají více včelstev. Evropská unie považuje za profesionálního včelaře toho, kdo chová více než 150 včelstev. V roce 2008 jsme měli 83 takových chovatelů, ale loni jich už bylo 141, a počet včelstev u těchto profesionálních včelařů vzrostl z 19 tisíc na loňských téměř 24 tisíc. Zhruba tedy můžeme říci, že pět procent včelstev u nás je již chováno ve velkochovech. Jedním z důvodů nárůstu profesionálních včelařů je zřejmě skutečnost, že se pro ně zlepšily podmínky, a to jak ekonomické, tak i legislativní, například možnost odbytu přímo ze dvora. Dalším důvodem jsou pak ekonomické změny na venkově, kdy se lidé, kteří tam žijí a mají ke včelám vztah, snaží najít další zdroj obživy. Zajímavé je, že za posledních dvacet let ubylo nevíce právě drobných včelařů s počtem do pěti včelstev a i platí to i dnes, kdy jich roce 2008 u nás bylo 19 tisíc, ale vloni už jen 18 tisíc, a to i přesto, že celkově počet včelařů narostl. Nevíme, zda tito včelaři zanechali chovu včel úplně, nebo zda naopak svoji činnost rozšířili a zařadili se tak do kategorie s vyšším počtem včelstev.
Také výnos medu byl loni meziročně o něco vyšší. V roce 2008 bylo v České republice vyprodukováno celkem téměř 6 079 tun medu, zatímco loni to bylo více než 6 891 tun, což zhruba odpovídá naší průměrné domácí produkci. Včelaři také po dlouhé době neměli problémy s odbytem. Zřejmě zafungoval tříletý program propagace medu a také v médiích publikované informace o kontrolách, které prokázaly, že dovážený med často není kvalitní. Důležitým aspektem je ale větší zájem spotřebitelů o to, co konzumují, a větší poptávka po zdravých a kvalitních potravinách domácího původu, mezi které samozřejmě včelí produkty patří. Vyšší poptávce odpovídá i cena medu, která poněkud vzrostla, i když nijak dramaticky. Podle našich průzkumů mezi včelaři se cena světlého květového medu při prodeji tzv. ze dvora pohybuje kolem 100 až 120 korun za kilogram. Enormní zájem je o tmavý medovicový med, kterého je však nedostatek, takže se jeho cena vyšplhala až ke 150 korunám za kilogram. Většinou ale už včelaři tento med nemají.
Hlavní část produkce medu se u nás realizuje v menších obchodech zaměřených na zdravou výživu a přírodní produkty nebo při prodeji přímo ze dvora. V maloobchodních řetězcích se téměř výhradně prodává směs medů ze zemí Evropské unie i z dalších zemí, protože domácí včelaři nejsou zatím tak velcí, aby dokázali splňovat požadavky řetězců, tedy nabízet celý sortiment medu ve velkém množství a v průběhu celého roku.
Co se týká zahraničního obchodu, vloni se dovoz a vývoz medu vyrovnal, i když dříve jsme byli u medu výrazně exportní zemí. Negativní však je, že průměrná vývozní cena se loni pohybovala kolem 53 korun za kilogram, zatím průměrná cena dováženého medu byla zhruba 64 korun za kilogram. Takže saldo zahraničního obchodu v této komoditě máme záporné. To ale jako včelaři ovlivnit nemůžeme

Zmínil jste tříletý program propagace, který včelařům pomohl, v čem spočíval? Před třemi lety byl Bruselem schválen jediný projekt z České republiky, a to projekt na propagaci spotřeby medu Jako svaz jsme na něj uvolnili tři miliony korun, což bylo z celkových nákladů na projet třicet procent, dvacet procent dodal stát a padesát procent šlo z unijních fondů. Celkem to tedy bylo deset milionů korun na tři roky. Propagace mířila zejména přes tisk k cílovým skupinám, kterými byli důchodci a maminky s dětmi. Součástí projektu byla osvěta, ochutnávky na výstavách a podobně. Také jsme se s tímto projektem dostali do televize do pořadu pro seniory Barvy života, který měl velký ohlas.
U nás je sice poměrně nízká spotřeba medu, ale horší je, že tato spotřeba je nevyrovnaná, protože u rodin, kde se med konzumuje, činí několik kilogramů na osobu ročně, ale jsou rodiny, kde vůbec med celý rok nepřijde na stůl.
Zmíněný projekt skončil vloni v říjnu a byl úspěšný – průměrná spotřeba u nás vzrostla z 0,6 na 0,7 kg medu na hlavu a rok. Proto jsme hned v listopadu začali uvažovat o podobném projektu, na který jsme nakonec vyčlenili šest milionů korun a znovu jsme podali žádost. V případě, že ji Brusel schválí měli bychom mít na propagaci spotřeby medu v dalších třech letech k dispozici částku 30 milionů korun.

Změnily se nějak v loňském roce podpory, které včelaři dostávají od státu či Evropské unie?
Dotace včelařům se v podstatě nezměnily a je možné je rozdělit do několika vrstev. Velmi dobře se v posledních dvou třech letech zapojily do podpory včelařství kraje. To je velmi významná podpora. Kraj od kraje byla zaměřena různě, ale především se orientovala na mladé začínající včelaře a na děti.
Pak je již klasická národní podpora, na níž je letos i přes úsporné balíčky vyčleněno 70 milionů. Další je potom podpora z fondů Evropské unie. Jde o samostatný tříletý program na podporu produkce včelích produktů. Pro celou unii je v něm 30 milionů eur a zemím se z něj přidělují prostředky podle počtu včelstev. Letos na konci srpna bude končit druhé tříleté období tohoto programu, takže právě v této době připravuje ministerstvo zemědělství ve spolupráci s včelařskými organizacemi projekt na další tříleté období. Jde o oblasti vzdělávání, technologie zpracování medu, léčení varoázy, o obnova včelstev, rozbory medu, či kočování. Doufejme že tento projekt bude schválen a že naši včelaři budou moci tyto prostředky čerpat. My jsme jeden z mále členských států, který tuto podporu již poslední dva roky čerpá na sto procent, a dokonce je větší zájem, takže některé dotace, například na technickou pomoc a na kočování bylo třeba krátit. Za loňský rok činila tato podpora včetně příspěvku státu zhruba 55 milionů korun. Letos se nám také nově otevírá možnost čerpání podpor z programu rozvoje venkova. Ty jsou určeny především větším včelařům, podnikatelům, kteří právě v tomto období mohou podávat svoje žádosti. Jde především o podporu investičních projektů. To, že jsme schopni zcela vyčerpat unijní dotace je podle mého názoru především vysokou organizovaností našich včelařů. My chovatelům včel jako svaz sloužíme, například v našem svazovém časopise jsou podrobně zveřejňovány žádosti i návody, jak je vyplnit, včetně praktických rad. Dokonce jsme schopni v některých případech a v dostatečném časovém předstihu jejich žádosti zkontrolovat, zda jsou vyplněny správně. Takže naši členové, kterých je dnes celkem 47 330, jsou velmi dobře informování.