Portál KIS

Anketa
Zaslouží si zemědělci daňovou úlevu v podobě tzv. zelené nafty, tak jako většina zemí v EU?
Hlasovalo 35102 lidí


Milan Hebnar, 26. duben 2006
Nechť se nikdo nebojí drůbežího masa

 


Sdělení tiskového mluvčí SVS ČR
26.04.2006

Nechť se nikdo nebojí drůbežího masa

Není nejmenší důvod se obávat, že by se v souvislosti s ptačí chřipkou do tržní sítě mohlo dostat nějaké závadné maso drůbeže. Tato nákaza u nás nebyla zjištěna v žádném chovu a poslední nález volně uhynulé labutě byl zaznamenám před více než týdnem.

Aby bylo zcela jasné, jak vypadá vyšetřování, uvádíme následující: Vyšetřování na ptačí chřipku se provádí v Národní referenční laboratoři ve Státním veterinárním ústavu Praha, dále pak ve Státních veterinárních ústavech v Jihlavě a v Olomouci.

V zásadě se vyšetření rozděluje na tři velké samostatné okruhy, a to:

1. vyšetření uhynulých ptáků, a to zejména volně žijících (převážně zaměřené na vodní ptáky); do této skupiny patří rovněž vyšetřování náhlých hromadných úhynů domácí drůbeže (hrabavé a vodní) a vyšetření exotických ptáků. Do 24. 4. bylo vyšetřeno 2038 uhynulých volně žijících ptáků, 246 kusů domácí uhynulé drůbeže a 4 uhynulí exotičtí ptáci.

2. Evropskou komisí schválený monitoring pro rok 2006 počítá se sérologickým vyšetřením z krve drůbeže, nosnic, krůt, kachen a hus – celkem 1930 vzorků, dále s virologickým vyšetřením kloakálních výtěrů u živých ptáků v chovech a odlovených divokých kachen a bažantů – celkem 400 vzorků.

3. dalším okruhem pak je sérologické a virologické vyšetření v ochranných pásmech a pásmech dozoru (okolo nálezů uhynulých volně žijících ptáků, u kterých byla prokázána ptačí chřipka). Vyšetření se provádí z odebrané krve a kloakálních výtěrů. Odběry vzorků byly provedeny, dosavadní vyšetření jsou negativní a v odběrech se dále pokračuje.

Z uvedeného vyplývá, že státní veterinární dozor funguje tak, jak má a jak vyplývá z veterinární legislativy, je stejný jako v ostatních členských zemích EU. Je třeba dodat, že ptačí chřipka i díky mimořádným veterinárním opatřením nebyla zavlečena do chovů drůbeže.

Pokud drůbež pochází z chovů ležících mimo ochranné pásmo a pásmo dozoru, není důvod přijímat jakákoli další nadstandardní opatření. V případě, že drůbež pochází z ochranného pásma nebo pásma dozoru, musí příslušná krajská veterinární správa posoudit rizika, a následně může povolit přepravu drůbeže pro přímou porážku na jatka nacházející se buď v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru nebo mimo tato pásma. Jedná se o zdravou drůbež, která prochází veterinárním vyšetřením před i po porážce a je uvolňována do oběhu bez omezení, to znamená, že je označena kulatým razítkem.

Dosud krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj žádné riziko nezaznamenala, tudíž není důvod pro odmítání jatečné drůbeže ani z chovů z pásma dozoru.


Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR


Hodnocení => průměr 459
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář