- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Nechť se nikdo nebojí drůbežího masa
Sdělení tiskového mluvčí SVS ČR |
26.04.2006
Nechť se nikdo nebojí drůbežího masaNení nejmenší důvod se obávat, že by se v souvislosti s ptačí chřipkou do tržní sítě mohlo dostat nějaké závadné maso drůbeže. Tato nákaza u nás nebyla zjištěna v žádném chovu a poslední nález volně uhynulé labutě byl zaznamenám před více než týdnem. Aby bylo zcela jasné, jak vypadá vyšetřování, uvádíme následující: Vyšetřování na ptačí chřipku se provádí v Národní referenční laboratoři ve Státním veterinárním ústavu Praha, dále pak ve Státních veterinárních ústavech v Jihlavě a v Olomouci. V zásadě se vyšetření rozděluje na tři velké samostatné okruhy, a to:1. vyšetření uhynulých ptáků, a to zejména volně žijících (převážně zaměřené na vodní ptáky); do této skupiny patří rovněž vyšetřování náhlých hromadných úhynů domácí drůbeže (hrabavé a vodní) a vyšetření exotických ptáků. Do 24. 4. bylo vyšetřeno 2038 uhynulých volně žijících ptáků, 246 kusů domácí uhynulé drůbeže a 4 uhynulí exotičtí ptáci. 2. Evropskou komisí schválený monitoring pro rok 2006 počítá se sérologickým vyšetřením z krve drůbeže, nosnic, krůt, kachen a hus – celkem 1930 vzorků, dále s virologickým vyšetřením kloakálních výtěrů u živých ptáků v chovech a odlovených divokých kachen a bažantů – celkem 400 vzorků. 3. dalším okruhem pak je sérologické a virologické vyšetření v ochranných pásmech a pásmech dozoru (okolo nálezů uhynulých volně žijících ptáků, u kterých byla prokázána ptačí chřipka). Vyšetření se provádí z odebrané krve a kloakálních výtěrů. Odběry vzorků byly provedeny, dosavadní vyšetření jsou negativní a v odběrech se dále pokračuje. Z uvedeného vyplývá, že státní veterinární dozor funguje tak, jak má a jak vyplývá z veterinární legislativy, je stejný jako v ostatních členských zemích EU. Je třeba dodat, že ptačí chřipka i díky mimořádným veterinárním opatřením nebyla zavlečena do chovů drůbeže. Pokud drůbež pochází z chovů ležících mimo ochranné pásmo a pásmo dozoru, není důvod přijímat jakákoli další nadstandardní opatření. V případě, že drůbež pochází z ochranného pásma nebo pásma dozoru, musí příslušná krajská veterinární správa posoudit rizika, a následně může povolit přepravu drůbeže pro přímou porážku na jatka nacházející se buď v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru nebo mimo tato pásma. Jedná se o zdravou drůbež, která prochází veterinárním vyšetřením před i po porážce a je uvolňována do oběhu bez omezení, to znamená, že je označena kulatým razítkem. Dosud krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj žádné riziko nezaznamenala, tudíž není důvod pro odmítání jatečné drůbeže ani z chovů z pásma dozoru. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR |