- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Čeští potravináři odmítají bruselská pravidla
Čeští potravináři odmítají bruselská pravidla
Potravinářům se nelíbí, že Evropská komise zavedla u některých dotací jako výlučné příjemce malé a střední podniky. Kritizují také to, že již dva roky marně usilují o podporu pro marketing na trzích mimo EU. Evropská komise v řadě případů nastavuje pravidla znevýhodňující nové členské země, uvedl na setkání s novináři prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Potravinářům se nelíbí, že komise od roku 2007 zavedla u některých dotací jako výlučné příjemce malé a střední podniky. Kritizují také to, že již dva roky marně usilují o podporu pro marketing na trzích mimo EU. Navíc se objevily informace, že Brusel chce omezit možnost podporovat z veřejných zdrojů propagaci potravin, což by se dotklo značky domácích kvalitních potravin Klasa.
Směřování některých dotací z evropských fondů pouze malým a středním podnikům je podle komory pro Česko vzhledem ke struktuře potravinářství znevýhodňující. "To, co oni považují za malé a střední podniky, jsou u nás malé podniky," uvedl Camplík. Vedle velikostního limitu je velkým problémem i požadavek nezávislosti příjemce podpory. V tuzemsku je totiž řada potravinářských výrobců po privatizaci součástí holdingových struktur. Firmy dotčené novými podmínkami si tak na evropské peníze nesáhnou, nebo jen v omezené výši. Z evropských fondů je přitom pro potravináře na příští roky určeno celkově více peněz.
Případné omezení možnosti podporovat z veřejných zdrojů propagaci potravin je podle Camplíka neopodstatněné a neoprávněné. Schodek českého zahraničního obchodu s potravinami se prohlubuje a výrobci věří, že pomoci může právě propagace a Klasa, o níž povědomí díky státem placené reklamě roste.
Brusel se ale prý chystá zakázat, aby stát financoval takovou propagaci v televizi či na billboardech. "Když komise vidí, že to u nás funguje, snaží se nás odstřihnout," míní Camplík s tím, že původní členové vidí v nováčcích konkurenci.
Zásah Bruselu by se týkal všech zemí EU. Staré členské státy ale už do agrárního marketingu investovaly mnohonásobně větší sumy než nováčkové a mají zavedený systém, navíc mnohdy již samofinancovaný z příspěvků výrobců, takže by se jich omezení tolik nedotklo. V tuzemsku je propagace, jejímž jádrem je značka Klasa, v rozjezdové fázi, kdy veřejné peníze potřebuje, tvrdí potravináři.
Zdroj: iHNed.cz, 03.10.2006