Cena pečiva poklesla, hlásí statistický úřad. Jenže s ohledem na letošní úrodu obilí jde jen o přechodný stav.

Podle šetření ČSÚ zlevnilo bílé pečivo o tři a půl koruny na necelých 40 korun na kilo. Jenže letošní nízká úroda potravinářského obilí jak v Česku, tak v zahraničí ruku v ruce s nárůstem poptávky po zemědělských surovinách kvůli výrobě biopaliv v praxi dříve či později vyústí do růstu spotřebitelských cen pekárenských výrobků.

Podle pekařů je důvodů ke zdražování celá řada. Kromě výrazného vzrůstu cen zemědělských surovin také rostoucí ceny energií, zvyšování minimální mzdy a další stoupající náklady. Ceny chleba a pečiva proto musí podle Stanislava Musila, předsedy Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů, vzrůst.

Řetězce se vzpírají

Představitel pekařů a cukrářů přitom upozorňuje, že se tak v současné době neděje. "Podle předcházejících údajů statistického úřadu ceny pečiva rostou, já ale nemám žádné informace o tom, že by při nějakých jednáních mezi pekaři a obchodními řetězci došlo k nějakým dohodám o úpravě cen," uvedl pro on-line deník Aktuálně.cz.

"Pokud si navíc kilogramovou statistickou cenu rozpočítáme na jednotlivé kusy pečiva, zjistíme, že výsledkem je standardní průměrná cena pečiva v Česku. Pokud bylo statisticky zachyceno zdražení, stalo se tak nejspíše tím, že bylo méně slevových akcí ze strany řetězců," míní Musil.

Přesto v současné době jednání o nárůstu cen pekárenských výrobků podle jeho slov probíhají. "Většina řetězců má ale smlouvy postavené tak, že po dobu dvou měsíců nelze ceny směrem vzhůru měnit. Zajímavé je, že opačně to není problém," říká Musil.

Zdražení chleba a pečiva lze tak podle všeho očekávat až v samotném závěru letošního nebo na začátku příštího roku. Při současných vyšších cenách surovin v zahraničí a prognóze střednědobého cenového vývoje je důvodem i skutečnost, že podle Musila "řetězce pekárenské výrobky v zahraničí stejně levněji nekoupí".

Jask je to na trhu?

Takže jak, to vypadá na trhu s obilím právě teď?

Jak informovala společnost Colosseum, která se dlouhodobě zabývá sledováním dat a prognóz světových cen zemědělských produktů, ocitla se cena pšenice na Chicagské komoditní burze před několika dny na svém desetiletém maximu a nárůst ceny v průběhu dvou obchodních seancí za sebou překonal dokonce osmnáctiletém maximum.

"Celosvětová produkce je nyní odhadována na 585,1 milionu tun, loni to bylo 618,8 milionu. Nejvýznamnější letošní pokles produkce se očekává kvůli suchu v Austrálii, kde by sklizeň měla dosáhnout 11 milionů tun, což je oproti 24,5 milionu v minulém roce méně než polovina," informoval jednatel Colossea Jiří Šťastný.

Nižší meziroční produkci pšenice očekávají navíc podle jeho údajů ve Spojených státech (o 16 procent) či oblasti Černého moře (o 13 procent) a pokles o tři procenta hlásí i sama EU.

I kdyby přitom byly v následné sezóně klimatické podmínky na celém světě pro produkci pšenice i dalších rostlinných komodit optimální a úroda vysoká, nelze podle zahraničních analytiků očekávat pokles jejich cen. Spíše naopak.

"Od zemědělství se nyní bude čím dál více očekávat, kromě tradičního pěstování potravin, také výroba zdrojů energie. Z celého světa slyšíme o alternativních palivech z cukrové třtiny, palmového oleje nebo řepky, v neposlední řadě jde také o bioetanol z pšenice. To zvýší poptávku po pšenici a také sníží nabídku pšenice vhodné pro zpracování na potraviny," uvedl pro deník Aktuálně.cz Šťastný.

Naše pšenice do Německa

Cena potravinářského obilí v současné době roste výrazně i v Česku. Podle Musila nakupují v současné době potravinářskou pšenici mlynáři již za ceny nad čtyřmi tisíci korun za tunu, obecně se cena této základní pekárenské suroviny zvýšila meziročně asi o tisíc korun za tunu.

Žito pro potravinářské účely v Česku zcela chybí a je nutné jej podle Musila dovážet ze zahraničí. Tam jsou přitom ceny obilí vyšší než v tuzemsku a navíc i tam jeho potřebné množství chybí.

"Hrozí tedy nebezpečí, že obchodníci naší produkci do zahraničí vyvezou. Pokud si za ní domácí odběratel nepřiplatí," zdůrazňuje Musil.

Prostor pro export potvrzuje i ředitel Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu Jiří Zedník. "Obilí se skutečně vyváží, většinou jde ale o krmné obilí. Je tady ale také vývoz obilí do Německa k výrobě bioetanolu," potvrdil deníku Aktuálně.cz Zedník.

Co na to rezervy?

Nerostou tedy jen ceny potravinářského, ale i krmného obilí. "To znamená, že lze očekávat zdražení krmných směsí a následný růst nákladů na produkci masa," tvrdí šéf organizací ZZN.

Nárůst cen obilí všeho druhu na domácím trhu by přitom mohla zmírnit Správa státních hmotných rezerv, pokud by ze svých zásob uvolnila část strategicky skladovaného obilí.

Podle ředitele odboru hmotných rezerv Petra Holoubka o tom správa skutečně uvažuje. "Připravujeme návrh, aby byly přechodně sníženy limity uskladněného obilí, rádi bychom materiál předložili do konce letošního roku. Uvolnit na trh lze ale jen potravinářskou pšenici, žito ani například sladovnický ječmen správa nemá k dispozici," řekl deníku Aktuálně.cz Holoubek.

Podle Musila by sice uvolnění obilí na trh mohlo přechodně snížit jeho cenu na domácím trhu, obává se však, aby nebyl krok hmotných rezerv zneužit proti pekařům s odkazem na to, že k růstu cen pekárenských výrobků není důvod.